Legitimita: Porovnání verzí
(přepracování) |
d (Československa) |
||
| Řádka 4: | Řádka 4: | ||
# ospravedlněnost (externí kritérium) – oprávněnost. | # ospravedlněnost (externí kritérium) – oprávněnost. | ||
| − | Právoplatné není nic, co porušuje svá vlastní pravidla. Z toho pohledu jsou tedy neplatné všechny revoluční akty: separace USA, dethronisace Karla X., vznik [[ | + | Právoplatné není nic, co porušuje svá vlastní pravidla. Z toho pohledu jsou tedy neplatné všechny revoluční akty: separace USA, dethronisace Karla X., vznik [[Československo|Československa]] i [[londýnské prozatímní státní zřízení]]. Právoplatné nebyly nemanželské děti (v [[dědictví]]) nebo usurpátor. |
Ospravedlnitelné není nic, co dbá toliko na formální legalitu, ale nikoliv již na obsah, [[spravedlnost]]. [[Legalism]] tedy není legitimní. | Ospravedlnitelné není nic, co dbá toliko na formální legalitu, ale nikoliv již na obsah, [[spravedlnost]]. [[Legalism]] tedy není legitimní. | ||
Verse z 27. 11. 2010, 12:34
Legitimita (z lat. legitimus (zákonitý); původně legem timere, bát se zákona), je jeden z nejsložitějších konceptů. Znamená buď
- právoplatnost (interní kritérium) – řádnost, nebo
- ospravedlněnost (externí kritérium) – oprávněnost.
Právoplatné není nic, co porušuje svá vlastní pravidla. Z toho pohledu jsou tedy neplatné všechny revoluční akty: separace USA, dethronisace Karla X., vznik Československa i londýnské prozatímní státní zřízení. Právoplatné nebyly nemanželské děti (v dědictví) nebo usurpátor.
Ospravedlnitelné není nic, co dbá toliko na formální legalitu, ale nikoliv již na obsah, spravedlnost. Legalism tedy není legitimní.
Prameny a literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Legitimita. Sv. 16, str. 795
Další odkazy
- Jiří Přibáň: Legitimita práva, intimita a „infikce“. In Sociologický časopis 33, 2/1997, pp. 145–156. (PDF)
