Iuridictum:Encyklopedie: Porovnání verzí

Verse z 4. 6. 2015, 12:00

Encyklopedie je soubor delších článků (tím se liší od slovníku, jako je např. Právnický slovník) na obecné thema (tím se liší od sborníku). Za odbornou úroveň jeho textů ručí autoři jeho článků (tím se liší od strukturovaného úložiště znalostí). Typickou encyklopedií je Britannica nebo Ottův slovník naučný.

Iuridictum je stejně plnokrevná encyklopedie, nikoliv slovník. Naproti tomu původní wikipedie je pouhé úložiště znalostí, byť je z propagandistických důvodů označována za encyklopedii. Jako vůdčí ideou se řídí principem NPOV, tj. že nemá vyjadřovat žádné vlastní názory, pouze shrnovat významné názory existující, s presumpcí, že takovým způsobem se podaří překlenout deficit wikipedie spočívající v neodbornosti (často až diletantismu) jejích editorů. Tato presumpce je ovšem mylná a naivní, nebo přinejmenším nedostatečná: kvalitu encyklopedického článku ovlivňuje nejen kvalita zdrojů, z nichž je sestaven, ale neméně důležitý je i jejich výběr a kritické zhodnocení. Hypertrofovaný důraz na "ozdrojování" faktografických údajů v článcích vede k formalismu a vytváří se falešná představa, že cokoli je napsáno na Wikipedii, je inherentně pochybné, kdežto cokoli mimo ni je inherentně autoritativní a pravdivé. Navíc články o právu na české části původní wikipedie obvykle píší "odpovědní kolegové" bez jakéhokoliv právního vzdělání, které si odmítají doplnit i samostudiem, jako je user:Beren, user:Wikimol nebo user:Wiki-vr.

Exkurs: Ověřitelnost

Někteří wikipedisté nechápou rozdíl mezi strukturovaným úložištěm znalostí (Wikipedie či Mozek) a klassickou encyklopedií (Citizendium či Iuridictum). Svědčí o tom i to, že se považují za delecionisty – více irracionální chování si na strukturovaném úložišti znalostí nelze představit.

Jak známo, velká vyprávění jsou exklusivní a disjunktní. Encyklopedie to řeší tím, že se k nějakému přihlásí, např. Iuridictum je liberální a kosmopolitní, ve vědomém opaku k autoritářskému a provincionálnímu tónu většiny českého právnického discoursu. Původní wikipedie se touto cestou vydat nemohla, protože jinak by její tvorba zůstala omezena na ostrov lidí s obdobným myšlením. (V reálu k tomu došlo na české části původní wikipedie, ovládané adolescenty, odkud jsou dříve nebo později vyhnáni všichni non-konformisté, obvykle odborníci ve svém oboru. Podobným processem s tradičním zpožděním způsobeným pozdní recepcí českých trendů prochází rovněž slovenská část, kde tón začínají určovat psychopaté typu Bojarse. Aktuálním trendem na obou částech je dokonce snaha potlačit veškeré diskusse ve jménu jediného správného názoru, protože diskutovat je prý únavné.) Proto byl zaveden specifický princip NPOV, který znamená: V původní wikipedii jsou zakázané názory, přípustná jsou pouze fakta. Názor se na faktum konvertuje tím, že se někomu připíše. V ideálním případě je formulace faktu natolik neinvenční, že údajně nepodléhá autorskému právu. To však nestačí: Faktum musí být navíc ověřitelné, tj. publikované. V imanentní touze po encyklopedičnosti spoluzakladatel Wikipedie, Jimmy Wales, prosadil, že publikace musela proběhnout v respektovaných zdrojích, což je arbitrární, a že thema článku musí být důležité (v dikci dilettantů z "české wikipedie" neješitné), což je arbitrární ještě více. Odtud ty permanentní války v rámci AfD (dříve VfD).

Požadavek respektovaných zdrojů znamená, že v původní wikipedii je zakázáno publikovat originální výzkum. Každé tvrzení by mělo být odzdrojováno poznámkou pod čarou nebo on-line odkazem. I tyto triviální zásady však wikipedisté massivně porušují, protože interpretace pravidel (v dikci původní wikipedie pleonasticky "závazných pravidel") je v rukou nikomu neodpovědné oligarchie, manipulované skupinou "hochů-co-spolu-mluví-na-IRC" v rádobyvolbách.

Anglická část původní wikipedie je úspěšnější nejen v absolutních číslech (což je přirozené), ale též v relativních číslech, než česká proto, že přidávání obsahu je tam vítáno a mazány jsou pouze editace s komerčním či vandalisujícím účelem. Naproti tomu energie českých wikipedistů se pod vlivem reklamního triku o "encyklopedii" soustředí na nekonečné debaty, který obsah je ještě přípustný na blíže nedefinovaném a z podstaty věci vyloučeném ideálu encyklopedie. Vrcholem irracionality jsou periodicky vypukavší války o to, které přesměrování má právo na existenci a které ne. Tyto války jsou ve skutečnosti bojem o moc – rekonstitucí wikipedické elity, v níž momentálně zvítězil user:Chmee2. Hlavním ideologem wikipedické elity je marxista user:Ioannes Pragensis.

Methodické problémy Wikipedie

Popsaný methodologický přístup spolu s agresivním chováním správců vede k postupné degeneraci článků na české Wikipedii na "informační jednotku". Informace prošlé filtrem svébytně chápané neutrality, ověřitelnosti a publicity jsou vesměs nahodile vybraná fakta či spíše pseudofakta bez chuti a bez zápachu, presentovaná neumělou a nelibou češtinou bez jakékoli seznatelné vnější nebo vnitřní struktury a logiky. Relativně nejlepší jsou články získané překlady z jiných jazykových mutací, naopak texty zabývající se českou realitou mívají žalostnou kvalitu.

Tajemství úspěchu "velkých" Wikipedií (anglické, německé, polské…) spočívá v tom, že od požadavku odbornosti sice na jedné straně deklarativně upouštějí, ale na druhé straně neznemožňují odborným editorům jejich působení, takže – přes jednotlivé a většinou krátkodobé excesy – se nakonec daří u většiny článků dospět k hodnotnému a konkurenceschopnému produktu.

Jinak je tomu na české Wikipedii, kde nesnášenlivost vedla k apotheose hlupství: ideálním editorem je tu student střední školy, který robotickým způsobem sbírá informace z externích zdrojů a ty vkládá do článků, čímž produkuje beztvarou informační hmotu, která nemůže v mnoha případech posloužit ani pro získání rámcové představy o daném thematu. Výsledkem je dílo, které sice může editovat každý, ale které jen málokomu dokáže být skutečně užitečné. Kyknova úvaha.