Kraj: Porovnání verzí
d (cs:1997) |
|||
| Řádka 32: | Řádka 32: | ||
V roce [[:cs:1849|1849]] byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce [[:cs:1854|1854]] byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce [[:cs:1862|1862]] bylo krajské zřízení zrušeno. | V roce [[:cs:1849|1849]] byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce [[:cs:1854|1854]] byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce [[:cs:1862|1862]] bylo krajské zřízení zrušeno. | ||
| − | Kraje byly obnoveny v roce [[:cs:1949|1949]] a radikálně reformovány v roce [[:cs:1960|1960]]. V roce [[:cs:1990|1990]] byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce [[1997]]. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou). | + | Kraje byly obnoveny v roce [[:cs:1949|1949]] a radikálně reformovány v roce [[:cs:1960|1960]]. V roce [[:cs:1990|1990]] byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce [[:cs:1997|1997]]. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou). |
== Vnější odkazy == | == Vnější odkazy == | ||
* [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/2/2c/Cechy.zupy.1920.png obrázek žup] | * [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/2/2c/Cechy.zupy.1920.png obrázek žup] | ||
Verse z 3. 9. 2006, 13:17
Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.
V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:
- pražský – kouřimský
- slánský neměl poprávce.
- žatecký
- bechyňský
- prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
- plzeňský
- rakovnický neměl poprávce.
- litoměřický
- boleslavský
- hradecký
- chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
- čáslavský
K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:
- Loketsko
- Trutnovsko
- Žitavsko
- Kladsko
V roce 1714 byla provedena územní reforma:
- slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
- k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
- berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
- z litoměřického krej bylo odděleno mělnické panství.
- k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.
V roce 1751 bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský.
V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno.
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. daňovou).
