Kraj: Porovnání verzí
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:(\d{1,2}\. [^\|]*)\|[^\]]*\]\] +\1)) |
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[:cs:[^\|]*\|([^\]]*)\]\] +\1)) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Kraj''' je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa. | '''Kraj''' je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa. | ||
| − | V | + | V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci ''(iudices provinciales)'' a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje: |
# '''pražský''' – '''kouřimský''' | # '''pražský''' – '''kouřimský''' | ||
# '''slánský''' neměl poprávce. | # '''slánský''' neměl poprávce. | ||
Verse z 8. 10. 2006, 17:49
Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.
V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:
- pražský – kouřimský
- slánský neměl poprávce.
- žatecký
- bechyňský
- prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
- plzeňský
- rakovnický neměl poprávce.
- litoměřický
- boleslavský
- hradecký
- chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
- čáslavský
K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:
- Loketsko
- Trutnovsko
- Žitavsko
- Kladsko
V roce 1714 byla provedena územní reforma:
- slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
- k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
- berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
- z litoměřického krej bylo odděleno mělnické panství.
- k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.
V roce 1751 bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský.
V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno.
Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. daňovou).
