Ratihabice: Porovnání verzí
d (Link) |
(* konvalidace, * sanace) |
||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
* [[Benešovy dekrety]] | * [[Benešovy dekrety]] | ||
* [[ratifikace]] | * [[ratifikace]] | ||
| + | * [[konvalidace]] | ||
| + | * [[sanace]] | ||
[[Kategorie:Občanské právo]] | [[Kategorie:Občanské právo]] | ||
[[Kategorie:Ústavní právo]] | [[Kategorie:Ústavní právo]] | ||
Verse z 2. 11. 2006, 21:19
Ratihabice (lat. ratihabitio, z ratus = pevný + habere = mít) je dodatečné potvrzení platnosti určitého úkonu nebo právního předpisu. Na rozdíl od ratifikace, která úkon platným teprve činí (ratifacere – učinit platným), ratihabicí se vyslovuje platnost úkonu od počátku (ratihabere – mít za platný).
V občanském právu se užívá ratihabice v případech, kdy byl právní úkon učiněn neoprávněně, bez potřebného zmocnění, avšak tato vada se zhojí dodatečně uděleným oprávněním. V některých zvláštních případech, např. jedná-li zmocněnec za zmocnitele nad rámec plné moci a zmocnitel se o tom dozví, aniž by platnost jeho úkonu explicite neodkladně popřel, se ratihabice presumuje – jde o nevyvratitelnou právní domněnku. Obecně však ratihabici předpokládat nelze a za neratihabované úkony nese odpovědnost ten, kdo je bez patřičné plné moci učinil.
V legislativě je nutné ratihabovat mimořádná opatření, která byla učiněna za zvláštních okolností, např. zákonná opatření vydaná Senátem v době rozpuštění Poslanecké sněmovny; jakmile tyto mimořádné okolnosti pominou a překážka, jíž byly vynuceny, odpadne, musí být opatření ratihabováno, jinak pozbývá platnosti.
Tzv. Benešovy dekrety, vydávané v r. 1945 před ustavením Národního shromáždění presidentem Edvardem Benešem, byly ratihabovány ústavním zákonem č. 57/1946 Sb.
