Monarchie

Monarchie je taková státní forma, v níž je hlava státu ustanovena až do své smrti.

Klassickou formou monarchie je monarchie dědičná. Existují tyto systémy nástupnických řádů:

1. agnátské následnictví (francouzské, Lex Salica): Francie, dále v Albánii, Belgii (do 1991), Bulharsku, Černé Hoře, Itálii, Jugoslávii, Německém císařství, Norsku (do 1990), Parmě, Prusku, Rumunsku a Švédsku (do 1980).
2. německo–hollandské následnictví: agnát má vždy přednost před kognátem. Rakousko, dále v Liechtensteinsku, Lucembursku, Monaku; v Bavorsku, Hanoversku, Rusku, Sasku, Toskánsku, Obojí Sicílii a Württembersku.
3. smíšené následnictví (kastilské, successio promiscua): dcera má přednost před svým strýcem (bratrem otce), strýnou (sestrou otce), před ujcem (bratrem matky) a tetou (sestrou matky). V Dánsku, Španělsku a Spojeném království; v Brazílii, Řecku a Portugalsku.
4. kognátské následnictví (absolutní primogenitura): V Belgii (od 1991), Nizozemí (od 1983), Norsku (od 1990) a Švédsku (od 1980). Je to švédský výmysl z roku 1980; nikde před tím nikdy nebyl.

Na trůn nastupuje prvorozenec (primogenitura). Zemřel-li a má-li potomky, je obvyklé dědění podle linií, tj. že potomek prvorozence má přednost.

Prameny a literatura

• Posloupnost trůnní. In Ottův slovník naučný

Další odkazy

• Primogeniture (anglicky)