Codex iuris canonici
Verse z 28. 2. 2007, 11:27; Tomáš Pecina (Diskuse | příspěvky)
Codex iuris canonici (kodex církevního práva, CIC) je kodifikace církevního práva.
Po vzoru Corpus iuris civilis začala středověká Církev vydávat jednotlivé části kodexu církevního práva. Celek byl vydán v roce 1580 jako Corpus iuris canonici (někdy se pro něj užívá, pro odlišení od CIC, zkratka CorpIC) a obsahuje tyto části:
- Decretum Gratiani (1140)
- Liber Extra (1234, zvána též Decretales Gregorii IX.)
- Liber Sextus (i. e. Bonifacii, 1298)
- Clementinae (1314)
- Extravagantes Johannis XXII.
- Extravagantes Communes
Po I. vatikánském koncilu byl v roce 1917 vydán Codex iuris canonici, který předchozí CIC nahradil (CIC 1917). Po II. vatikánském koncilu byl v roce 1983 vydán nový kodex církevního práva (CIC 1983). Text CIC je členěn na 7 knih a celkem má 1752 kánonů. Český úřední překlad pochází z roku 1994 z pera prof. Miroslava Zedníčka.
Prameny a literatura
- Kodex kanonického práva. Zvon, Praha 1994. ISBN 80-7113-082-6
Další odkazy
- úřední text CIC 1983 (latinsky)
- odkaz na neofficiální český předklad CIC 1983
- úřední překlady CIC 1983 (anglický, francouzský, německý, italský a španělský)
- Gratianův dekret (latinsky)
- úřední text CIC 1917 (latinsky)