Norimberské zákony
Norimberské zákony (něm. Nürnberger Gesetze) je souhrnné označení pro německé rasistické zákony, slavnostně vyhlášené v Norimberku 15. září 1935:
- zákon o říšské vlajce [Reichsflaggengesetz (RGBl. 1935 I S. 1145)] prohlásil vlajku s hákovým křížem, používanou dotud pouze NSDAP, říšskou vlajkou.
- zákon o říšském občanství [Reichsbürgergesetz (RGBl. 1935 I S. 1146)] zavedl nové rozlišování německých na tzv. říšské občany a státní občany. Říšskými občany se měli stát pouze občané německé krve, kteří o to požádají a kteří prokážou ochotu a způsobilost sloužit Říši. Jen jim příslušela plná občanská práva. Toto ustanovení nebylo ve skutečnosti nikdy naplněno, s výjimkou Židů byli až do konce 2. světové války považováni za říšské občany všichni Němci.
- zákon o ochraně německé krve a německé cti [Gesetz zum Schutze des deutschen Blutes und der deutschen Ehre (RGBl. 1935 I S. 1146)] zakázal sňatky Židů s osobami německé nebo smíšené krve. Tyto sňatky byly prohlášeny za neplatné, a to i v případě, že by byly uzavřeny v zahraničí. Zakázán byl i pohlavní styk mezi takovými osobami. Židé byli zbaveni německého občanství a prováděcím předpisem jim bylo rovněž zakázáno zastávat veřejné úřady. Dále se Židům zakazovalo vyvěšovat německou vlajku a používat národní barvy; místo nich směli používat židovské barvy, tj. modrou a bílou.
Norimberské zákony platily až do r. 1945 a ta jejich ustanovení, jimiž byla zrušena smíšená manželství, jsou účinná dodnes, stejně jako rozhodnutí učiněná na jejich základě.
Zatímco zákon o ochraně německé krve a německé cti nemá v dějinách totality obdoby, rozdělování občanů do dvou kategorií, s odlišným přídělem práv a povinností, ať zákonným nebo faktickým, je obvyklým průvodním znakem všech totalitních režimů; dělítkem zde obvykle bývá příslušnost k "vládnoucí", často jediné povolené, politické straně, ethnický nebo třídní původ, náboženské vyznání apod.
Sněm svobody
Norimberské zákony byly slavnostně vyhlášeny na Říšském sněmu NSDAP (Reichsparteitag der Freiheit) v Norimberku 15. září 1935. [1]
Benešovy dekrety
Autorovi knížky Emanuelu Mandlerovi se nejen zdařilo objasnit čtenáři podstatu a účinek tzv. Benešových dekretů, nýbrž nalézt i příčiny, které směřovaly k jejich formulaci, poukázat na provázanost dekretů se socialistickým a nacionalistickým zvratem v době těsně poválečné, na jejich rasistickou podstatu v zásadě se nelišící od Norimberských zákonů. V kapitole poslední autor dokumentuje nemravné spřažení českých historiků s vládnoucí mocí a jejich podporu přetrvávajícím českým národoveckým a germanofobním názorům.—Tomáš Krystlík [2]
Rasistický charakter Benešových dekterů vyplývá z § 6 dekretu č. 5/1945 Sb., který stanovil: "Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásili k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti," což je obdobnou § 5 odst. 1 věty první a § 2 odst. 2 věty druhé nařízení k zákonu o říšském občanství: "Židem je ten, kdo pochází při nejmenším od tří prarodičů, podle rasy plně židovských. Za plně židovského se bez dalšího pokládá prarodič, když příslušel k židovskému náboženskému společenství." [3]
Prameny a literatura
- Text dvou norimberských zákonů ve třech jazycích
- Pojednání o norimberských zákonech
- Zákon o zrušení nacionálně-socialistických zákonů (německy)
