Zkratka

Verse z 1. 10. 2006, 21:03; Guy Peters (Diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verse | zobrazit současnou versi (rozdíl) | Novější verse → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Zkratka je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování.

Druhy

  1. suspense (zkomolení), např. fa, ČR, USA.
  2. kontrakce (stažení)

Akronym je taková zkratka, která se čte jako jedno slovo, např. Čedok (Československá dopravní kancelář).

Legislativní zkratka

Legislativní zkratka je institut legislativních pravidel, který umožňuje snadnější odkazování. Není právě účelná; místo legislativní zkratky obvykle postačí stručnější pojmenování institutu nebo výstižnější (pregnantnější) název.

Zkratky předpisů

Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Jsou tyto hlavní systémy:

  1. dostatečně rozlišující zkratky, např. OZ (občanský zákoník), ObZ (obchodní zákoník), ZP (zákoník práce) a TZ (trestní zákon). Tento systém je používán ve většině právních textů.
  2. zkrácení slov, např. obč. zák. (občanský zákoník), obch. zák. (obchodní zákoník), zák. pr. (zákoník práce) a tr. zák. (trestní zákon). Tento systém je používán ve většině rozsudků.
  3. plně rozlišující zkratky, např. ObčZ (občanský zákoník), ObchZ (obchodní zákoník), ZPr (zákoník práce) a TrZ (trestní zákon). Používá ho pod vlivem německých konvencí společnost C. H. Beck. Pod jejím vlivem a v důsledku snadné algorithmisace se rozšiřuje i jinde. Má nevýhodu, že je málo úsporný.

Kritika

Přehnané užívání zkratek vede k nesrozumitelnosti a neodůvodněnému pocitu výlučnosti. Příkladem je legislativní zkratka "ministerstvo", která je obvyklá v zákonech a jejíž významem je označit ministerstvo, které je původcem zákona. Často pak dochází k absurdním textům typu "Ministerstvo společně s ministerstvem vnitra rozhodne…"