Zkratka
Zkratka je instrument, jímž se dosahuje úspornosti ve vyjadřování.
Druhy
- kontrakce (stažení), např. odst., trest., zák.
- suspense (zkomolení), např. fa, pí.; psaní tečky za těmito zkratkami je nejednotné
- iniciálová zkratka, např. ČR, PF UK, ÚOHS
- akronym je zkratka, která se nehláskuje, ale čte se jako jedno slovo, např. Čedok (Československá dopravní kancelář), laser, AIDS, URNA, COREPER
Pod vlivem anglického acronym se však toto rozlišování posouvá a za akronymy se pokládají i iniciálové zkratky.
Zkratky právních předpisů
Jsou tradicí právních praktiků. Na rozdíl od německy mluvících zemí neexistuje přesná usance. Rozlišují se tyto hlavní systémy:
- Dostatečně rozlišující zkratky, např. OZ (občanský zákoník), ObZ (obchodní zákoník), ZP (zákoník práce) a TZ (trestní zákon). Tento systém je dosud používán ve většině odborné právnické literatury a učebnic. Jeho nevýhodou je nejednoznačnost: OZ i ObZ může znamenat stejně dobře "občanský" i "obchodní zákoník".
- Zkrácení slov, např. obč. zák. (občanský zákoník), obch. zák. (obchodní zákoník), zák. pr. (zákoník práce) a tr. zák. (trestní zákon). Tento systém je povinně používán v soudních a správních rozhodnutích.
- Plně rozlišující zkratky, např. ObčZ (občanský zákoník), ObchZ (obchodní zákoník), ZPr (zákoník práce) a TrZ (trestní zákon). Užívá ho pod vlivem německých konvencí vydavatelská společnost C. H. Beck. Přestože je méně úsporný, poslední dobou získává na oblibě i mezi praktickými právníky.
Legislativní zkratka
Legislativní zkratka je pravidlo obsažené v textu právního předpisu, které určuje, že v daném předpisu bude mít určitý výraz definovaný význam [např. "Zřizuje se Úřad pro ochranu osobních údajů se sídlem v Praze (dále jen "Úřad")."].
Nadužívání legislativních zkratek však vede k nepřehlednosti a k obtížné srozumitelnosti textu (např. "Ministerstvo společně s ministerstvem vnitra rozhodne…"), zvlášť pokud není zřejmé, zda je daný výraz legislativní zkratkou nebo obecným právním termínem.
