Církev
Církev je druh náboženské společnosti. Stricto sensu lze o církvi hovořit pouze u křesťanského náboženství, vzhledem k absenci vhodného termínu se však tohoto pojmu často užívá u jiných náboženství. De lege lata jsou však označovány jako náboženské společnosti.
Výčet
- Katholictví
- Církev římskokatholická
- Církev starokatholická
- Pravoslaví
- Protestantství
- Církev bratrská (CB)
- Českobratrská církev evangelická (ČCE)
- Jednota bratrská (JB)
- Svědkové Jehovovi – nejsou členy Světové rady církví
- Mormoni – nejsou členy Světové rady církví
Právní povaha církve
Církev bývá hierarchická, nedemokratická korporace, opírající svou organisaci i činnost o nadpřirozený zdroj moci, jehož existenci nelze přírodvědeckými methodami prokázat (tzv. božská autorita, auctoritas divina). V některých případech (např. u římskokatholické církve) jsou církevními stanovami – kanonickým právem – ukládány povinnosti i nečlenům [podle zásady Semel Catholicus – semper Catholicus (Jednou katholík – navždy katholík)].
Na církve nelze proto pohlížet jako na zvláštní druh spolků, ale jsou to právnické osoby sui generis. V praxi však ministerstvo vnitra postupovalo velmi benevolentně a běžně církve a jiné náboženské společnosti, které nesplňovaly přísná kritéria pro registraci na ministerstvu kultury, jako občanská sdružení registrovalo. Navíc ve světě jsou církve běžně za spolky považovány[1].
