Diskuse:Ústavní dekret č. 11/1944 Úř. věst. čsl.

Verse z 9. 7. 2007, 12:33; Guy Peters (Diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verse | zobrazit současnou versi (rozdíl) | Novější verse → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

(Ne)platné předpisy

V diskusi nad článkem o právním řádu jsem vyslovil názor, že
Stejně tak neodpovídá tak docela pravdě, že dekretem 11/1944 "všechny právní předpisy přijaté od 30. září 1938 do konce války byly prohlášeny za neplatné", i když v tomto případě byla situace poněkud složitější.
Což vyvolalo otázku Které předpisy zrušeny nebyly?
Tak tedy: V článku 1 cit.dek. se zaprvé prohlašuje, že předpisy vydané před 30.9.1938 jsou součástí čs. právního řádu a předpisy vydané po tomto datu jeho součástí nejsou. Což je víceméně jen konstatování historického faktu (asi jako prohlášení, že obnovené zřízení zemské není součástí právního řádu ČSSR), které by snad více příslušelo ústavnímu soudu, kdyby tehdy fungoval; ostatně, k podobnému závěru dospěli někteří právní teoretici již v období tzv. Druhé republiky.
To, že nějaký předpis není součástí nějakého právního řádu, však naprosto nic nevypovídá o jeho (ne)platnosti v určitém čase a prostoru. Např. to, že francouzská ústava není součástí německého právního řádu nemění nic na její (ne)platnosti na území Německa, na území okupovaném Německem nebo na území Vichy.
V článku 2 c.d. se dále hovoří, že je možné nadále používat předpisy nepříčící se znění nebo zásadám čs. ústavy, vyjma předpisů z oboru trestního soudnictví a práva osobního a rodinného. Čímž je vlastně zodpovězena výše položená otázka, neboť předpis je zrušený/neplatný tehdy, je-li zrušen výslovně (zde pouze předpisy předpisy trestního soudnictví a práva osobního a rodinného) nebo je-li záležitost, kterou předpis upravuje, upravena jiným pozdějším předpisem, dle zásady lex posterior derogat priori.
V článku 5 c.d. se hovoří, že dekrety prezidenta republiky, pokud nepozbyly nebo nepozbudou platnosti již dříve, přestanou platit až 6 měsíců po ustavení Národního shromáždění, jež svým dodatečným schválením rozhodne, které dekrety se stanou součástí čs. právního řádu.
V článku 6 c.d. se praví, že v platnosti zůstavají rozhodnutí soudů a veřejné správy, vyjma případů taxativně vyjmenovaných. To se však nevstahuje na rozhodnutí orgánů exilového zřízení, proti nimž je nutné se do jednoho roku odvolat k nejvyššímu správnímu soudu.
V článku 9 c.d. se dále praví, že neplatné jsou rozsudky a trestní nálezy, jimiž byl uložen trest za skutek, jenž nebyl trestný podle čs. práva.
- Vcelku vzato, předpisů z období nesvobody, které zůstaly přinejmenším po určitou dobu po skončení doby nesvobody platné, bylo velké množství. V dekretu se sice mluví jen o "použivatelnosti", ale v zásadě jde o totéž. Proto také mnozí autoři hovoří o dekretu samotném jako o "recepčním dekretu", nebo se jím do československého právního řádu takto pojaly mnohé předpisy, které předtím jeho součástí nebyly. Co se pak týče vztahu dekretu k normám vydaným před 29.9.1938, hovoří se často o "nevyslovené" nebo též "skryté recepci".
--Honzula 17:36, 23. 6. 2007 (CEST)

S tím nesouhlasím. Podle mne se dikcí, že předpisy vydané před 30. 9. 1938 jsou součástí čs. právního řádu a předpisy vydané po tomto datu jeho součástí nejsou, chtělo toliko zabránit nekonečným diskussím o tom, zda ty předpisy jsou neplatné (tj. ex tunc) nebo pouze zrušené (tedy ex nunc). Doktrinálně byly spíše neplatné, fakticky byly spíše jen zrušené. —Zacheus 09:17, 25. 6. 2007 (CEST)

A podle tohoto názoru byly např. dekrety neplatné nebo pouze zrušené? ;-) A jak se tento názor vypořádává s existencí nařízení SNR a především dikcí ratihabičního zákona resp. důvodové zprávy k němu? --Honzula 00:25, 26. 6. 2007 (CEST)

Použivatelnost je specifická kategorie. Znamená, že se neplatný / zrušený předpis přesto používá, ale nic nemění na jeho statu. Podobný případ byl HZ do vydání zákona o státním majetku či vládní nařízení č. 137/1989 Sb., o závodním stravování do vydání vyhlášky MF č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích. —Zacheus 09:17, 25. 6. 2007 (CEST)

Ano? A mohu se zeptat jestli tato "specifická kategorie" byla známa i čase vydání vydání dekretu č. 11/1944 Sb.? Tvrzení, že "použivatelnost předpisu" je zcela nová (nově vymyšlená ad hoc) kategorie práva není z mé hlavy, ale postřeh dobových právních expertů, kteří ji charakterizovali asi jako "neplatný, ale vlastně platný" :-) --Honzula 00:25, 26. 6. 2007 (CEST)
Byly tam silné vedlejší právně-politické motivace, to by bylo dobře vysvětlit. HospZ je podobný případ, derogace měla také politické konotace. --Tomáš Pecina 04:00, 26. 6. 2007 (CEST)

Nebyla, to si vymysleli ad hoc. Používání neplatného / zrušeného předpisu je legislativně technická absurdita. —Zacheus 17:20, 26. 6. 2007 (CEST)

To ano. Otázka zní - byl tedy předpis, zahrnutý do kategorie "použivatelných" zrušen nebo nebyl? Je konstatování, že určitý druh předpisů není součástí nějakého určitého právního řádu, z právního hlediska totožné se zrušením těchto předpisů? Jak se změní odpovědi na předchozí dvě otázky, pokud předpis, který obsahuje uvedené konstatování a uvedenou klauzuli o použivatelnosti, je nebo není součástí zmiňovaného právního řádu? --Honzula 21:35, 29. 6. 2007 (CEST)

Samozřejmě, že byl.

Není, protože tyto předpisy mohou též být neplatné.

To je složitá otázka. Mohl byste ji více konkretisovat? —Zacheus 13:33, 9. 7. 2007 (CEST)