Norma

Norma je pojem, který se v češtině používá ve dvojím významu:

1. jako základní jednotku normativního systému, synonymum pojmu pravidlo,
2. ve významu technická norma, jako nevhodné synomymum náležitého pojmu standard.

Norma je tak požadavek na chování nebo vlastnosti věci, člověka, situace apod., určený buď k závaznému vyžadování nebo k posuzování jejich přijatelnosti nebo obvyklosti. V původním latinském významu slovo znamenalo „pravítko, měřítko, pravidlo“. Normy jsou psané i nepsané a mají různou míru závaznosti a různý rozsah platnosti.

Normalita je stav osoby, jedince, věci, situace nebo jiného jevu, v němž tento jev odpovídá té normě, z jejíhož hlediska je normalita posuzována. Normalisace je slovo s několika významy:

• stanovení norem (například Český normalizační institut vytváří české státní normy),
• uplatňování norem, aktivní přizpůsobování osoby, věci nebo situace nějaké normě, nebo
• spontánní změna stavu k požadavkům nějaké normy.

Definice normy

Normy jsou definovány jako:

• směrnice, pravidlo, jehož zachování je závazné, např. mravní, právní, technické;
• norma technická přesně stanovuje požadované vlastnosti, provedení, tvar nebo uspořádání opakujících se předmětů nebo způsobů a postupů práce, popř. vymezuje všeobecně užívané technické pojmy. Hlavní úkoly normy jsou
  • zjednodušování a snižování rozmanitosti výrobků a činností;
  • dorozumívací funkce mezi výrobcem a zákazníkem a mezi výrobci v národním i mezinárodním měřítku;
  • zavádění symbolů a kódů ke zjednodušení obchodního styku a překonání potíží způsobených rozdílností jazyků;
  • zlepšení hospodárnosti;
  • zlepšení bezpečnosti a ekologie;
  • ochrana spotřebitele.

Druhy norem

• Morální norma
• Právní norma
• Netechnický standard
  • Pravopisná norma
    • Pravidla českého pravopisu
  • Výkonová norma (pracovní norma)

Tento článek je založen na materiálu získaném podle licence GFDL z české verse původní wikipedie.
Jeho autorem je ŠJů.