Diskuse:Benešovy dekrety
Přiznám se, že se v této problematice příliš neorientuji, ale může se Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku k této věci vůbec vyjadřovat? Měl jsem za to, že do jeho kompetence nespadají právní akty, k nimž došlo před nabytím účinnosti Úmluvy (či před její ratifikací příslušným státem). --Petr.adamek 12:31, 28. 10. 2006 (CEST)
- Takové omezení obecně neexistuje. Podá-li sudetský Němec žalobu na určení vlastnictví ke svému nemovitému majetku, o který přišel v souvislosti s vyhnáním, a ta je zamítnuta s použitím Benešova dekretu, má právo obrátit se na ESLP. Samozřejmě, kdyby stížností napadl původní konfiskaci, tu by ESLP nepřijal, už z důvodu ratione temporis. --Tomáš Pecina 12:50, 28. 10. 2006 (CEST)
Aha, to je možné. Já se nicméně několikrát setkal s tvrzením, že podobné stížnosti již byly odmítnuty. Např. v Britských listech [1] jsem nalezl text Evropský soud rozhodl v rozhodnutí 33071/96 a v některých předešlých, že může zkoumat jen ty stížnosti, které se vztahují k událostem, které se staly po přistoupení smluvní strany. Majetek stěžovatele byl zabaven v červnu 1949 a proto se soud ratione temporis nemůže zabývat tím, za jakých okolností k zabavení došlo anebo tím, jaký dopad to má dodnes. Zde Soud poukazuje na a potvrzuje zavedený právní názor, že zbavení vlastnictví je v podstatě jednorázová událost, z které neplyne trvalá situace odepření práva. --Petr.adamek 13:20, 28. 10. 2006 (CEST)
- To je poměrně složitá problematika, kterou se zabýval Ústavní soud např. v kause Kinský – a byly kolem toho vášnivé disenty (Wagnerová). Existují dva základní případy, kde překážka ratione temporis nemůže nastat: 1. jestliže původní akt neměl vůbec podklad v zákoně, a byt tedy od počátku neplatný (typicky byl konfiskován majetek osobě, na kterou se neměl konfiskační dekret vztahovat); nebo 2. jestliže byly přijaty restituční zákony, ale jejich uplatnění bylo diskrimační, takže jde o nové bezpráví. Jiné případy jsou sporné. Obecně ESLP zastává pricnip, že staré bezprávní nemůže napravovat, např. ve věci Kníže Hans-Adam II. Liechtenstein v. Německo judikoval takto: "...the Court observes that the expropriation had been carried out by authorities of the former Czechoslovakia in 1946, as confirmed by the Bratislava Administrative Court in 1951, that is before 3 September 1953, the date of entry into force of the Convention, and before 18 May 1954, the date of entry into force of Protocol No. 1. Accordingly, the Court is not competent ratione temporis to examine the circumstances of the expropriation or the continuing effects produced by it up to the present date." Když ale vezmeme v úvahu, že byly provedeny restituce od restituční hranice 25. února 1948, a zároveň by restituován arisovaný majetek bez ohledu na toto datum, je možné postup České republiky za diskriminační označit. --Tomáš Pecina 15:06, 28. 10. 2006 (CEST)
Pořadí
Podle mého názoru je náležité toto pořadí:
- Prameny a literatura
- Vizte též
- Další internetové zdroje
-- Guy Peters 13:32, 29. 10. 2006 (CET)
- Podle mě ne. Je logičtější uvádět na prvním místě to, co je nejbližší a nejbezprostředněji dostupné (je to i self-promotion :-) ), vnitřní linky , pak jiné internetové zdroje a nakonec zdroje mimo Internet (pralit). --Tomáš Pecina 13:59, 29. 10. 2006 (CET)
Nikoliv. Nejdůležitější jsou ty texty, z nichž článek čerpal. Následují články, které čtenáře nalezne na této encyklopedii a může se v nich poučit o souvisejících problematikách. Na posledním místě jsou externí texty, které mohou být užitečné, avšak článek z nich nečerpal. -- Guy Peters 14:48, 29. 10. 2006 (CET)
- V tom případě se rozcházíme ve významu šablony {{Pralit}}. To jsou většinou externí zdroje, které jsem v průběhu rešerše nalezl, ale nestudoval (rozumím tomu ve smyslu "Další prameny a literatura"). --Tomáš Pecina 15:19, 29. 10. 2006 (CET)
- Obě šablony jsem v tomto smyslu upřesnil. --Tomáš Pecina 15:22, 29. 10. 2006 (CET)
OK. -- Guy Peters 15:34, 29. 10. 2006 (CET)
