Soukromé právo

Verse z 22. 12. 2011, 10:01; Guy Peters (Diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verse | zobrazit současnou versi (rozdíl) | Novější verse → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Soukromé právo je takové právo, kde právní vztah charakterisuje symetrie a rovnost účastníků. Jedná se o horizontální vztahy.

Příkladem je právo na náhradu škody nebo právo na mzdu za vykonanou práci. V řízení o takovém nároku jsou obě strany v rovnoprávném postavení, žádná z nich není oprávněna něco druhé straně autoritativně nařizovat, a v případě sporu rozhoduje soud v občanskoprávním řízení.

Základní methodou soukromoprávní regulace je dispositivní stanovení optim.

Prameny a literatura

  • Ernest J. Weinrib: The Idea of Private Law. Harvard University Press 1995, 258 pp., ISBN 978-0674442122[1]
  • William Lucy: Philosophy of Private Law. OUP 2007, 452 pp., ISBN 978-0198700685
  • James Gordley: Foundations of Private Law. Property, Tort, Contract, Unjust Enrichment. OUP 2007, 491 pp., ISBN 978-0199227662

Vizte též