Příživnictví
Příživnictví, neformálně přivýživa, byl kommunistický trestný čin v letech 1956–1990, jehož cílem byl stíhat ty, kteří se neživí poctivě. Byl však často zneužíván proti disidentům a dalším totalitnímu režimu nepřátelským osobám.
Tento trestný čin byl zaveden bodem 43 velké novely trestního zákona č. 63/1956 Sb. – jako jeho § 188a. Touto novelou bylo zavedeno i výtržnictví.
Příživnictví
Kdo se živí nekalým způsobem a vyhýbá se poctivé práci, bude potrestán odnětím svobody na tři měsíce až dvě léta.
Při rekodifikaci v roce 1961 byla skutková podstata doplněna o kasuistický výčet:
Příživnictví
Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a opatřuje si prostředky k obživě prostitucí, hazardní hrou nebo jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
Od roku 1965:
Příživnictví
(1) Kdo pokračuje v soustavném vynechávání pracovních směn bez závažného důvodu nebo v předstírání pracovní neschopnosti, ač byl již pro takový čin postižen místním lidovým soudem nebo národním výborem, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo nápravným opatřením.
(2) Kdo se soustavně vyhýbá poctivé práci a dává se někým vydržovat nebo si prostředky k obživě opatřuje jiným nekalým způsobem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
Toto ustanovení zavádělo pracovní povinnost a trestalo blíže nespecifikované způsoby "nekalé obživy". Tím bylo postaveno mimo zákon i soukromé podnikání. Trestný čin příživnictví, ačkoli jeho uplatňováním se zjevně omezovala lidská práva československých občanů, se po r. 1989 nestal předmětem rehabilitace ze zákona, protože býval používán rovněž pro postih prostituce.
Článkem I částí B bodem 70 novely č. 175/1990 Sb. byla s účinností od 1. července 1990 trestnost příživnictví zrušena, a to s tímto odůvodněním: „Ustanovení § 203 o příživnictví bylo novelizováno vzhledem k tomu, že znak „dává se někým vydržovat“ mohl být skrytou formou vynucování pracovní povinnosti. Ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení uvedlo, že i znak „soustavného vyhýbání se poctivé práci“ je v rodících se podmínkách volného trhu pracovních sil značně problematický a bude znevýhodňovat např. dlouhodobě nezaměstnané apod. Proto navrhovalo tento znak vypustit a taxativně vymezit, které způsoby obživy lze považovat za nekalé. Takové vymezení však není možné taxativně provést. Řada těchto nekalých způsobů (krádeže, podvody a další majetková trestná činnost) jsou postižitelné podle jiných ustanovení trestního zákona, u ostatních (např. prostituce) není společenská nebezpečnost taková, aby bylo nutno používat trestní represe. Proto na doporučení vlády bylo ustanovení § 203 vypuštěno.“ Od té doby byla v Československu prostituce legální.
Trestání příživnictví však nebylo nějakou novinkou kommunismu. Ustanovení § 1 zákona č. 89/1885 ř. z., o robotárnách a polepšovnách, trestalo tuláctví:
