Právní odvětví

Právní odvětví je část právního řádu vymezená pro pedagogické potřeby.

Právo je jen jedno, a proto je každé dělení víceméně umělé, protože právo nelze dělit na nedisjunktní odvětví, resp. theoreticky by to šlo, ale v praxi se to neujalo.

1. soukromé právo (občanské právo v širším slova smyslu) a jeho subsystémy:
   1. občanské (v užším slova smyslu) = obecné soukromé právo
      1. rodinné
      2. majetkové: právo k nehmotným statkům (authorské právo a práva průmyslová), cenné papíry
   2. obchodní = zvláštní soukromé právo
   3. pracovní = zvláštní soukromé právo
   4. mezinárodní soukromé = zvláštní soukromé právo
   5. občanské procesní – je zvláštním právním odvětvím, neboť je processní komplementaritou ke všem druhům soukromého práva. Někteří právní theoretici jej považují za veřejné právo.
2. veřejné právo a jeho subsystémy:
   1. správní – je základním právním odvětvím veřejného práva. Ostatní odvětví z něho vycházejí.
      1. právo životního prostředí
      2. právo sociálního zabezpečení
      3. finanční: daňové, rozpočtové, měnové a investiční právo.
   2. ústavní – někdy je též zváno státní.
   3. mezinárodní právo veřejné
      1. evropské právo
   4. trestní – jak hmotné, tak procesní trestní právo tvoří dohromady jen jedno právní odvětví. Je zvláštním druhem – dá se dost dobře zařadit do soukromého práva. Ale pokud je vůdčí zásadou trestní procesu princip officiality, jedná se o veřejné právo.

Odkazovat na jednotlivá právní odvětví v právních předpisech je přežitek kommunismu, kdy bylo zakázáno rozlišovat soukromé a veřejné právo. Naposledy se to objevilo v § 1 odst. 3 nového správního řádu: "Tento zákon se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a na vztahy mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti." Výraz "občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony" je nevhodným subsitutem pro tradiční pojem soukromé právo. Nový správní řád však trpí přežitky kommunistické terminologie na více místech, např. správní orgán místo správní úřad, účastník řízení místo strana nebo dotčená osoba místo účastník.

Prameny a literatura

• Karel Eliáš, Michaela Zuklínová: Principy a východiska nového kodexu soukromého práva. Linde, Praha 2001