Nasciturus
Verse z 8. 11. 2005, 13:25; Tomáš Pecina (Diskuse | příspěvky)
Nasciturus (latinsky: "ten, kdo se má narodit") je dosud nenarozené dítě, které je způsobilé nabývat za podmínky, že se narodí živé, subjektivní práva.
Význam nascituru je především v dědickém právu, neboť zemře-li zůstavitel před narozením svého dítěte, může se stát toto dítě jeho dědicem. Zemře-li dítě až po porodu, stává se samo zůstavitelem a jeho dědický podíl připadne jeho vlastním dědicům, kdežto narodí-li se mrtvé, má se za to, že se nikdy dědicem nestalo a na jeho místo nastupují ostatní dědicové.