Podání
Podáním se nazývá písemně učiněný procesní úkon účastníka řízení adresovaný orgánu veřejné moci. Ústně učiněný procesní úkon účastníka se někdy nazývá přednes.
Ačkoli úprava podání v jednotlivých procesních předpisech se značně liší, obecně není omezeno, jakým způsobem lze podání učinit. Některé formy podání (např. faxové, telegrafické nebo e-mailové bez elektronického podpisu s kvalifikovaným certifikátem) se však v určitých řízeních musí ve stanovené lhůtě doplnit, jinak se k podání nepřihlíží.
Z podání musí být patrné, kdo jej učinil, k čemu se vzahuje a co je jeho obsahem. Podání bývá zvykem datovat, není to však podmínkou jeho účinnosti. Název (nadpis) podání není významný, není proto např. nezbytné správně označovat odvolání, stížnost nebo odpor.
Možnost nerespektovat, jak je podání nadepsáno, je často orgány veřejné moci zneužíváno, např. podá-li křivě obviněná osoba na oznamovatele trestní oznámení, státní zástupce a soud se jím jako takovým nezabývají, posoudí je jako "součást obhajoby" obviněného a bez dalšího založí do spisu. Obdobně bývá nakládáno i se stížnostmi na postup správních úřadů.
