Státní správa
Státní správa je jednou ze složek veřejné správy: je to správa vykonávaná státními úřady nebo úřady veřejnoprávních korporací v přenesené působnosti. Neboť termín veřejná správa je poměrně nový, často se hovoří o státní správě tam, kde jde ve skutečnosti o veřejnou správu, popř. se tyto termíny používají promiscue.
Vztah mezi státními úřady a orgány území samosprávy může být v zásadě upraven třemi způsoby:
- Jednou možností je, že státní správa se svěří výhradně státním úřadům, takže samosprávným orgánům bude příslušet pouze výkon samostatné působnosti. Tento model má významnou výhodu v tom, že zpravidla nevznikají pochybnosti o nepodjatosti pracovníků správních úřadů, neboť ti nepodléhají územní samosprávě, nejsou její součástí a na jejích orgánech jsou zcela nezávislí. Tento model je však nákladný, neboť administrativa musí být i na lokální úrovni plně duplicitní.
- Další možný model svěřuje veškerou státní správu na nižší než ústřední úrovni orgánům územní samosprávy. Tím ovšem vznikají problémy s dvojí loyalitou úředníků, kteří jsou zároveň orgány veřejnoprávních korporací a zároveň by měli být na těchto korporacích nezávislými úředníky státu. Má-li např. stavební úřad rozhodnout o vydání stavebního povolení, je-li stavebníkem obec, vzniká těžko řešitelný problém, neboť nelze předpokládat nepodjatost u osoby, která je účastníku řízení po pracovněprávní stránce podřízena a z jeho rozpočtu je placena.
- Třetí model ponechává některé specialisované, složité kompetence územním složkám státních úřadů, zatímco ostatní svěřuje samosprávě. Tento model se používá i v České republice: některé úřady jsou státní (finanční správa, Český statistický úřad, správa sociálního zabezpečení apod.), zatímco jiné vykonává v přenesené působnosti územní samospráva (přestupková agenda, státní stavební dohled a územní plánování, živnostenské úřady apod.).
