Domitius Ulpianus
Domitius Ulpianus [kolem 170 Tyros (Τύρος) – 228 Řím zavražděn] byl nejznámější římský právní vědec.
Hlavní období jeho vědecké tvorby se datuje mezi roky 211 a 222. Poprvé se stal veřejně známý jako člen rady Septimia Severa. Za nezletilosti Alexandra Severa, jehož byl poručník a učitel, byl praefektem praetoriánů a magister libellorum. Heliogabalus ho vyhnal z Říma, ale po nástupu Alexandra (222) byl znovu dosazen do funkce a stal se císařovým hlavním poradcem a byl praefectus praetorio. Zmenšení výsad praetoriánské gardě, které jim udělil Heliogabalus, vyvolalo odpor a Domitius Ulpianus sotva unikl jejich pomstě. Roku 228 byl zavražděn v paláci při roztržce mezi vojáky a davem. Pravděpodobný důvodem k jeho zavraždění byla jeho přísnost.
Jako právník působil v Římě jako člen Papinianova konsilia, největšího právníka všech dob.
Dílo
Jeho dílo mělo zásadní vliv na celé období pozdního císařství, zásadním způsobem ovlivnilo i Corpus iuris civilis, který je podle střízlivých odhadů z jedné třetiny napsán právě podle jeho děl.
- Ad Edictum, 83 knih popisu praetorského práva
- Ad Sabinum, 51 knih kommentáře o soukromém právu
Nejznámější citáty
- Ius est ars boni et aequi. (D 1.1.1 pr.)
- Ius publicum est quod ad statum rei publicae spectat, privatum autem quod ad singulorum utilitatem. (D 1.4.4.2)
- Iustitia est constans et perpetua voluntas ius suum cuique tribuens. (D 1.1.10 pr.)
- Princeps legibus solutus est. (D 1.3.31)
- Quod principi placuit, legis habet vigorem. (D 1.4.1 pr.)
Vizte též
Jeho autorem je Palica.