Dispens
Dispens (lat. dispensatio, od dis- + pendere = vážit) znamená v kanonickém právu udělenou výjimku z právního pravidla, rozhodnutí nebo trestu.
V porovnání se sekulárním právem jsou církevní dispense velmi časté, v souladu se zásadou lex non obligat cum gravi incommodo (zákon nezavazuje, pokud by to působilo značnou újmu).
Neomezené právo udělovat dispens má papež, relativní volnost mají rovněž nižší ordináři (biskupové), ti však pouze vůči svým podřízeným.
Dispens je vyloučena v případě porušení norem práva božského (ius divine), ať přirozeného, tak positivního, tzn. např. nelze dispendovat vraždu, cizoložství nebo rouhání.
V češtině je dispens vždy ženského rodu.