Pojmosloví

Přejít na: navigace, hledání

Pojmosloví (terminologie) je základním stavebním kamenem každé vědy, tedy i jurisprudence.

„K terminologii se váže kategorie vhodnosti, nikoli pravdivosti, správnosti. Vhodná je v prvé řadě taková terminologie, která co nejvíce odpovídá obsahu institutu a která je adresátům srozumitelná. Tyto dva požadavky mohou být někdy v jistém rozporu. Přesnější označení může být někdy pro běžného adresáta obtížněji srozumitelné než označení, které je všem jasné, byť nemusí být teoreticky nejpřesnější. Pokud je takové označení jasné, nepřipouštějící pochyby, pak má být upřednostněno i před teoreticky přesnějším označením, které je však buď příliš dlouhé nebo pro adresáty jinak hůře srozumitelné.“[1]

S pojmoslovím (terminologií) nelze zaměňovat názvosloví (nomenklaturu). Podstatou nomenklatury je vytvořit vhodná pojmenování pro konkrétní věci či jevy.

Historický vývoj

Česká právní terminologie je založena na římském právu, v 19. století doplněném německým právem. Toto historické pojmosloví bylo za kommunismu do značné míry opuštěno a tradiční termíny byly nahrazeny takto:

  • hypothéka → omezení převodu nemovitostí
  • majetek (předmět detence) → předmět vlastnictví
  • nabídka → návrh
  • okresní hejtman → předseda okresního národního výboru
  • právní poměr → právní vztah
  • spolek → dobrovolná organizace → občanské sdružení
  • starosta → předseda národního výboru
  • závazek → služba
  • závod (něm. Geschäft[2]) → podnik

Dodnes přetrvává:

  • družstvo (konsorcium [momentálně nefunguje]) → společenská smlouva
  • majitel (detentor) → bez náhrady zaniklo; dnešní "majitel" znamená vlastník
  • návěšť → oznámení
  • orgán → úřední osoba
  • osnova → návrh
  • půjčka → výpůjčka
  • rekurs → stížnost
  • ručení → odpovědnost
  • rukojemství → ručení
  • společenstvo → družstvo
  • strana → účastník
  • účastník → dotčená osoba
  • úřad → orgán
  • zápůjčka → půjčka

Po roce 1989 se český právní řád ojediněle vrátil k původním pojmům, ale z větší části setrval na kommunistických. České právo je místo německého stále více pod vlivem anglosaského práva. To se projevuje i v terminologii:

  • koncese → licence
  • punktace → memorandum o porozumění nebo dopis o záměru
  • přihlášení/vstup → opt–in
  • odhlášení/výstup → opt–out

Někdy je problematické, že převzetím pojmů z odlišných jazyků vznikají obtížně rozlišitelná homonyma. Tak kótování na burse (angl. listing) vzniklo z francouzského cotation boursière. Naproti tomu kotace je z anglického quote (fr. cote).

Jiným zdrojem absurdních termínů je postkommunistická simplifikace:

  • veřejný úřad → orgán veřejné moci (OVM)

Vizte též

Externí odkazy