Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Doplněna informace o 12. protokolu)
(doplnění)
 
(Není zobrazeno 31 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod''' (zkráceně '''Evropská úmluva o lidských právech'''; Úmluva) je jedním z nejdůležitějších mezinárodních smluvních dokumentů, jimiž je [[Česká republika]] vázána. Signatářské [[stát]]y se v ní zavazují, že budou svým občanům garantovat standardní západoevropskou úroveň ochrany [[základní práva|základních práv]].
+
'''Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod''' (zkráceně '''Evropská úmluva o lidských právech'''; Úmluva, EÚLP, angl. ECHR – totožnou zkratku však má i soud jí založený, a proto se pro něj prosazuje zkratka ECtHR) je jednou z nejdůležitějších [[Mezinárodní smlouva|úmluv]], jimiž je [[Česká republika]] vázána. Signatářské [[stát]]y se v ní zavazují garantovat svým občanům standardní západoevropskou úroveň ochrany [[lidská práva|lidských práv]].
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
Úmluva, jež je mechanismem [[Rada Evropy|Rady Evropy]], byla prvními signatáři podepsána [[:cs:Řím|Řím]]ě [[:cs:4. listopadu|4. listopadu]] [[:cs:1950|1950]] a vstoupila v platnost [[:cs:3. září|3. září]] [[:cs:1953|1953]]. Z původních dvanácti signatářských států ([[:cs:Belgie|Belgie]], [[:cs:Dánsko|Dánsko]], [[:cs:Francie|Francie]], [[:cs:Island|Island]], [[:cs:Irsko|Irsko]], [[:cs:Itálie|Itálie]], [[:cs:Lucembursko|Lucembursko]], tehdejší [[:cs:NSR|NSR]], [[:cs:Nizozemí|Nizozemí]], [[:cs:Norsko|Norsko]], [[:cs:Turecko|Turecko]] a [[:cs:Velká Británie|Velká Británie]]) se počet [[vysoká smluvní strana|vysokých smluvních stran]] rozrostl na 45 a s výjimkou [[:cs:Švýcarsko|Švýcarska]] jsou jejími účastníky všechny evropské země, včetně [[:cs:Rusko|Ruska]] a [[:cs:zakavkazské republiky|zakavkazských republik]]. [[ČSFR|Česká a Slovenská Federativní republika]] podepsala Úmluvu [[:cs:21. února|21. února]] [[:cs:1991|1991]] a formálně [[ratifikace|ratifikována]] byla [[:cs:18. března|18. března]] [[:cs:1992|1992]].
+
Úmluva, jež je mechanismem Rady Evropy, byla prvními signatáři podepsána (= vstoupila v [[platnost]]) v Římě 4. listopadu 1950 a nabyla [[účinnost]] 3. září 1953. Z původních dvanácti signatářských států (Belgie, Dánsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, SRN, Nizozemí, Norsko, Turecko a Velká Británie) se počet [[vysoká smluvní strana|vysokých smluvních stran]] rozrostl na 45 a s výjimkou Švýcarska jsou jejími účastníky všechny evropské země, včetně Ruska a zakavkazských republik. [[ČSFR|Česká a Slovenská Federativní republika]] podepsala Úmluvu 21. února 1991 a formálně [[ratifikace|ratifikovala]] 18. března 1992; byla vyhlášena sdělením FMZV č. 206
 +
9/1992 Sb.
  
Ne všechny signatářské státy však akceptovaly Úmluvu bez výhrad: např. [[Česká republika]] si vyhrazuje možnost trestat [[voják]]y v činné službě [[trest]]em [[vězení]]m, při jehož ukládání nemusí být dodrženy podmínky čl. 5 a 6 Úmluvy (tj. možnost ukládat tento trest bez rozhodnutí [[soud]]u a bez procesních záruk pro potrestané).
+
Řada signatářských států však akceptovala Úmluvu s výhradami:<ref> http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/ListeDeclarations.asp?NT=005&CM=7&DF=8/31/2007&CL=ENG&VL=1</ref> např. [[ČSFR]] a následně i [[Česká republika]] si z čl. 5 a 6 Úmluvy, že [[trest]]y lze ukládat pouze rozhodnutím [[soud]]u a s procesními zárukami pro potrestané, vyhradila možnost udílet [[voják]]ům v činné službě [[kázeň]]ský trest [[vězení]], eventuálně zákazu vycházek, do 21 dnů podle § 17 zákona 76/1959 Sb. o některých služebních poměrech vojáků.<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-76</ref> (Ve skutečnosti mezitím již zákon 226/1992<ref>http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-226</ref> vězení omezil na max. 14 dní jen u mužstva vyjma žen. Celý zákon byl zrušen zákonem o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., ustanovení však přešla do § 29 zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze č. 220/1999 Sb.<ref> http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-220</ref>)
  
Vedle základního textu Úmluvy existuje celkem 14 [[opční protokol|dodatkových (opčních) protokolů]], které [[katalog]] [[základní práva|základních práv]] podstatně rozšiřují. Jako poslední vstoupil dne [[:cs:1. dubna|1. dubna]] [[:cs:2005|2005]] v platnost Dvanáctý dodatkový protokol, který zakazuje jakoukoli formu [[diskriminace]].
+
Vedle základního textu Úmluvy existuje celkem 14 [[opční protokol|dodatkových (opčních) protokolů]], které [[katalog]] [[základní práva|základních práv]] podstatně rozšiřují. Jako poslední nabyl dne 1. dubna 2005 účinnosti Dvanáctý dodatkový protokol, který zakazuje jakoukoli formu [[diskriminace]]. Ten však řada významných zemí ani nepodepsala a [[ratifikace|neratifikovalao]] jej pouze 18 zemí, [[Česká republika]] nikoli.<ref> http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/ChercheSig.asp?NT=177&CM=7&DF=24/05/2012&CL=ENG</ref>
  
 
== Rozsah chráněných základních práv ==
 
== Rozsah chráněných základních práv ==
V porovnání s [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]] (Listina) poskytuje Úmluva ochranu užšímu rozsahu [[základní práva|základních práv]]. Existuje však několik důležitých výjimek, kdy Listina chrání základní práva v menším rozsahu než Úmluva:
+
V porovnání s českou [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]] (dále jen „Listina“) poskytuje Úmluva ochranu užšímu rozsahu [[základní práva|základních práv]], protože chrání jen občanská a politická práva. Existuje však několik důležitých výjimek, kdy Listina chrání základní práva v menším rozsahu než Úmluva:
# Zatímco Listina stanoví, že každý má právo na projednání své věci [[soud]]em bez [[průtahy|průtahů]], Úmluva vyžaduje projednání v přiměřené lhůtě, tzn. neposkytuje se jí ochrana pouze proti pomalosti soudů při jednotlivých procesních úkonech, ale i proti celkově nepřiměřené době, po kterou je určitá věc projednávána.
+
 
# Listina výslovně umožňuje výkon trestu [[obecně prospěšné práce|obecně prospěšných prací]] i bez souhlasu [[obviněný|odsouzeného]], zatímco Úmluva takový trest zapovídá.
+
# Zatímco Listina stanoví, že každý má právo na projednání své věci [[soud]]em bez [[průtahy|průtahů]], Úmluva vyžaduje projednání v přiměřené lhůtě, tzn. neposkytuje se jí ochrana pouze proti pomalosti soudů při jednotlivých procesních úkonech, ale i proti celkově nepřiměřené době, po kterou je určitá věc projednávána.
 +
# Listina výslovně umožňuje [[trest]] [[obecně prospěšné práce|obecně prospěšných prací]] i bez souhlasu [[obviněný|odsouzeného]], zatímco Úmluva takový trest zapovídá.
  
 
Základní práva chráněná Úmluvou a jejími dodatky:
 
Základní práva chráněná Úmluvou a jejími dodatky:
Řádka 22: Řádka 24:
 
* právo na ochranu [[soukromí]] (čl. 8)
 
* právo na ochranu [[soukromí]] (čl. 8)
 
* [[svoboda smýšlení]], svědomí a náboženského vyznání (čl. 9)
 
* [[svoboda smýšlení]], svědomí a náboženského vyznání (čl. 9)
* [[svoboda projeva|svobodu projevu]] (čl. 10)
+
* [[svoboda projevu]] (čl. 10)
 
* [[svoboda shromažďování]] a [[svoboda sdružování|sdružování]] (čl. 11)
 
* [[svoboda shromažďování]] a [[svoboda sdružování|sdružování]] (čl. 11)
 
* právo uzavřít [[manželství]] (čl. 12)
 
* právo uzavřít [[manželství]] (čl. 12)
 
* právo na účinné vnitrostátní prostředky ochrany základních práv (čl. 13)
 
* právo na účinné vnitrostátní prostředky ochrany základních práv (čl. 13)
* zákaz diskriminace (čl. 14 a Dvanáctý dodatkový protokol, k němuž však dosud některé státy, včetně ČR, nepřistoupily)
+
* zákaz [[diskriminace]] (čl. 14 a Dvanáctý dodatkový protokol, k němuž však dosud některé státy, včetně ČR, nepřistoupily)
 
* ochrana soukromého [[vlastnictví]] (První dodatkový protokol)
 
* ochrana soukromého [[vlastnictví]] (První dodatkový protokol)
 
* zákaz uvěznění pro nemožnost dostát smluvním závazkům (čl. 1 Čtvrtého dodatkového protokolu)
 
* zákaz uvěznění pro nemožnost dostát smluvním závazkům (čl. 1 Čtvrtého dodatkového protokolu)
Řádka 32: Řádka 34:
 
* zákaz [[vyhoštění]] vlastního občana (čl. 3 Čtvrtého dodatkového protokolu)
 
* zákaz [[vyhoštění]] vlastního občana (čl. 3 Čtvrtého dodatkového protokolu)
 
* zákaz kolektivního vyhoštění cizinců (čl. 4 Čtvrtého dodatkového protokolu)
 
* zákaz kolektivního vyhoštění cizinců (čl. 4 Čtvrtého dodatkového protokolu)
* zákaz [[trest smrti|trestu smrti]] s výjimkou války a výjimečného stavu, resp. jeho úplný zákaz (Šestý, resp. Třináctý dodatkový protokol)
+
* zákaz [[trest smrti|trestu smrti]] s výjimkou války a výjimečného stavu, resp. jeho úplný zákaz (Šestý, resp. Třináctý dodatkový protokol, dosud ratifikovaný jen některými státy)
* právo [[obviněný|obviněného]] na [[odvolání]] [[trestní řízení|trestním řízení]] (čl. 2 Sedmého dodatkového protokolu)
+
* právo [[obviněný|obviněného]] na [[odvolání]] v [[trestní řízení|trestním řízení]] (čl. 2 Sedmého dodatkového protokolu)
* právo na odškodnění za nespravedlivé odsouzení (čl. 3 Sedmého dodatkového protokolu)
+
* právo na [[škoda|odškodnění]] za nespravedlivé odsouzení (čl. 3 Sedmého dodatkového protokolu)
 
* zásada ''[[ne bis in idem]]'' (čl. 4 Sedmého dodatkového protokolu)
 
* zásada ''[[ne bis in idem]]'' (čl. 4 Sedmého dodatkového protokolu)
 
* rovnost mezi [[manžel]]i (čl. 5 Sedmého dodatkového protokolu)
 
* rovnost mezi [[manžel]]i (čl. 5 Sedmého dodatkového protokolu)
  
 
== Ochrana základních práv ==
 
== Ochrana základních práv ==
Úmluva je výjimečná tím, že jako jeden z mála podobných dokumentů ustavila instituci, na kterou se mohou obracet občané signatářských států, jimž vnitrostátní orgány neposkytly ochranu, '''individuálními stížnostmi''' - [[Evropský soud pro lidská práva]] ve [[:cs:Štrasburk|Štrasburk]]u.
+
Úmluva je výjimečná tím, že jako jeden z mála podobných dokumentů ustavila instituci, na kterou se mohou obracet občané signatářských států, jimž vnitrostátní orgány neposkytly ochranu, s '''individuálními stížnostmi''' [[Evropský soud pro lidská práva]] ve Štrasburku.
 +
 
 +
==Reference ==
 +
<references />
 +
 
 +
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* [http://conventions.coe.int/treaty/Commun/QueVoulezVous.asp?NT=005&CL=ENG Stránka Rady Evropy věnovaná Úmluvě] (v angličtině nebo dalších hlavních jazycích EU)
 +
* [http://www.echr.coe.int/ECHR/EN/Header/Basic+Texts/The+Convention+and+additional+protocols/The+European+Convention+on+Human+Rights/ Úmluva na webu ESLP], včetně podrobností o protokolech (anglicky a francouzsky)
 +
* [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-209 Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí] o sjednání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Protokolů na tuto Úmluvu navazujících, včetně českého překladu Úmluvy (před nevýznamnou úpravou protokolem č. 9)
 +
* [http://www.novatrixprint.cz/umluva-o-ochrane-lidskych-prav-a-svobod.html aktuální úplné znění]
 +
* [http://www.echr.coe.int/NR/rdonlyres/82E3CE7F-5D3D-46EB-8C13-4F3262F9E20B/0/CzechTchèque.pdf Text Úmluvy v českém jazyce] (PDF) na stránkách Evropského soudu pro lidská práva; obsahuje známou chybu v čl. 6, kde je [[tribunál]] překládán jako [[soud]].
 +
 
 +
[[Kategorie:Lidská práva]]
 +
[[Kategorie:Mezinárodní právo]]
  
{{Externí}}
+
[[bs:Evropska konvencija o ljudskim pravima]]
* [http://conventions.coe.int/treaty/Commun/QueVoulezVous.asp?NT=005&CL=ENG Stránka Rady Evropy věnovaná Úmluvě (v angličtině)]
+
[[cs:Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod]]
 +
[[da:Den Europæiske Menneskerettighedskonvention]]
 +
[[de:Europäische Menschenrechtskonvention]]
 +
[[el:Ευρωπαϊκή Σύμβαση για τα Δικαιώματα του Ανθρώπου]]
 +
[[en:European Convention on Human Rights]]
 +
[[es:Convención Europea de Derechos Humanos]]
 +
[[et:Euroopa Inimõiguste ja Põhivabaduste Konventsioon]]
 +
[[fi:Euroopan ihmisoikeussopimus]]
 +
[[fr:Convention européenne des droits de l'homme]]
 +
[[gl:Convención Europea de Dereitos Humanos]]
 +
[[is:Samningur um verndun mannréttinda og mannfrelsis]]
 +
[[it:Convenzione Europea per la salvaguardia dei diritti dell'uomo e delle libertà fondamentali]]
 +
[[ja:人権と基本的自由の保護のための条約]]
 +
[[li:Europees Verdraag väor de Rechte van de Miens]]
 +
[[lt:Europos žmogaus teisių ir pagrindinių laisvių apsaugos konvencija]]
 +
[[mk:Европска конвенција за човекови права]]
 +
[[nl:Europees Verdrag voor de Rechten van de Mens]]
 +
[[no:Den europeiske menneskerettskonvensjon]]
 +
[[pl:Europejska Konwencja Praw Człowieka]]
 +
[[pt:Convenção Européia dos Direitos Humanos]]
 +
[[ro:Convenţia Europeană a Drepturilor Omului]]
 +
[[ru:Европейская Конвенция о защите прав человека и основных свобод]]
 +
[[simple:European Convention on Human Rights]]
 +
[[sk:Európsky dohovor o ochrane ľudských práv a základných slobôd]]
 +
[[sr:Европска конвенција о људским правима]]
 +
[[sv:Europakonventionen]]
 +
[[tr:Avrupa İnsan Hakları Sözleşmesi]]

Aktuální verse z 29. 5. 2012, 08:46

Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (zkráceně Evropská úmluva o lidských právech; Úmluva, EÚLP, angl. ECHR – totožnou zkratku však má i soud jí založený, a proto se pro něj prosazuje zkratka ECtHR) je jednou z nejdůležitějších úmluv, jimiž je Česká republika vázána. Signatářské státy se v ní zavazují garantovat svým občanům standardní západoevropskou úroveň ochrany lidských práv.

Historie

Úmluva, jež je mechanismem Rady Evropy, byla prvními signatáři podepsána (= vstoupila v platnost) v Římě 4. listopadu 1950 a nabyla účinnost 3. září 1953. Z původních dvanácti signatářských států (Belgie, Dánsko, Francie, Island, Irsko, Itálie, Lucembursko, SRN, Nizozemí, Norsko, Turecko a Velká Británie) se počet vysokých smluvních stran rozrostl na 45 a s výjimkou Švýcarska jsou jejími účastníky všechny evropské země, včetně Ruska a zakavkazských republik. Česká a Slovenská Federativní republika podepsala Úmluvu 21. února 1991 a formálně ratifikovala 18. března 1992; byla vyhlášena sdělením FMZV č. 206 9/1992 Sb.

Řada signatářských států však akceptovala Úmluvu s výhradami:[1] např. ČSFR a následně i Česká republika si z čl. 5 a 6 Úmluvy, že tresty lze ukládat pouze rozhodnutím soudu a s procesními zárukami pro potrestané, vyhradila možnost udílet vojákům v činné službě kázeňský trest vězení, eventuálně zákazu vycházek, do 21 dnů podle § 17 zákona 76/1959 Sb. o některých služebních poměrech vojáků.[2] (Ve skutečnosti mezitím již zákon 226/1992[3] vězení omezil na max. 14 dní jen u mužstva vyjma žen. Celý zákon byl zrušen zákonem o vojácích z povolání č. 221/1999 Sb., ustanovení však přešla do § 29 zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze č. 220/1999 Sb.[4])

Vedle základního textu Úmluvy existuje celkem 14 dodatkových (opčních) protokolů, které katalog základních práv podstatně rozšiřují. Jako poslední nabyl dne 1. dubna 2005 účinnosti Dvanáctý dodatkový protokol, který zakazuje jakoukoli formu diskriminace. Ten však řada významných zemí ani nepodepsala a neratifikovalao jej pouze 18 zemí, Česká republika nikoli.[5]

Rozsah chráněných základních práv

V porovnání s českou Listinou základních práv a svobod (dále jen „Listina“) poskytuje Úmluva ochranu užšímu rozsahu základních práv, protože chrání jen občanská a politická práva. Existuje však několik důležitých výjimek, kdy Listina chrání základní práva v menším rozsahu než Úmluva:

  1. Zatímco Listina stanoví, že každý má právo na projednání své věci soudem bez průtahů, Úmluva vyžaduje projednání v přiměřené lhůtě, tzn. neposkytuje se jí ochrana pouze proti pomalosti soudů při jednotlivých procesních úkonech, ale i proti celkově nepřiměřené době, po kterou je určitá věc projednávána.
  2. Listina výslovně umožňuje trest obecně prospěšných prací i bez souhlasu odsouzeného, zatímco Úmluva takový trest zapovídá.

Základní práva chráněná Úmluvou a jejími dodatky:

  • právo na život (čl. 2)
  • zákaz mučení (čl. 3)
  • zákaz otroctví a otrocké práce (čl. 4)
  • právo na osobní svobodu a bezpečnost (čl. 5)
  • právo na spravedlivý proces (fair trial) (čl. 6)
  • zásada nullum crimen sine lege (čl. 7)
  • právo na ochranu soukromí (čl. 8)
  • svoboda smýšlení, svědomí a náboženského vyznání (čl. 9)
  • svoboda projevu (čl. 10)
  • svoboda shromažďování a sdružování (čl. 11)
  • právo uzavřít manželství (čl. 12)
  • právo na účinné vnitrostátní prostředky ochrany základních práv (čl. 13)
  • zákaz diskriminace (čl. 14 a Dvanáctý dodatkový protokol, k němuž však dosud některé státy, včetně ČR, nepřistoupily)
  • ochrana soukromého vlastnictví (První dodatkový protokol)
  • zákaz uvěznění pro nemožnost dostát smluvním závazkům (čl. 1 Čtvrtého dodatkového protokolu)
  • právo opustit svou zemi a vrátit se zpět (čl. 2 Čtvrtého dodatkového protokolu)
  • zákaz vyhoštění vlastního občana (čl. 3 Čtvrtého dodatkového protokolu)
  • zákaz kolektivního vyhoštění cizinců (čl. 4 Čtvrtého dodatkového protokolu)
  • zákaz trestu smrti s výjimkou války a výjimečného stavu, resp. jeho úplný zákaz (Šestý, resp. Třináctý dodatkový protokol, dosud ratifikovaný jen některými státy)
  • právo obviněného na odvolání v trestním řízení (čl. 2 Sedmého dodatkového protokolu)
  • právo na odškodnění za nespravedlivé odsouzení (čl. 3 Sedmého dodatkového protokolu)
  • zásada ne bis in idem (čl. 4 Sedmého dodatkového protokolu)
  • rovnost mezi manželi (čl. 5 Sedmého dodatkového protokolu)

Ochrana základních práv

Úmluva je výjimečná tím, že jako jeden z mála podobných dokumentů ustavila instituci, na kterou se mohou obracet občané signatářských států, jimž vnitrostátní orgány neposkytly ochranu, s individuálními stížnostmiEvropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Reference

  1. http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/ListeDeclarations.asp?NT=005&CM=7&DF=8/31/2007&CL=ENG&VL=1
  2. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1959-76
  3. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-226
  4. http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1999-220
  5. http://conventions.coe.int/Treaty/Commun/ChercheSig.asp?NT=177&CM=7&DF=24/05/2012&CL=ENG

Další odkazy