Ústavní právo: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(lepsi formulace)
(* ''[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=72219 lid v. Komár]'' – manifest bojující demokracie soudce Výborného)
 
(Není zobrazeno 8 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Ústavní právo''' je [[právní odvětví]] zabývající se [[ústava|ústavou]].a jejím výkladem.  
+
'''Ústavní právo''' je [[právní odvětví]] zabývající se [[ústava|ústavou]] a jejím výkladem.  
  
Ústavní právo je v českém [[právní řád|právním řádu]] upraveno dvěma základními předpisy, [[Ústava|Ústavou]] a [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]]; zatímco [[Ústava]] upravuje převážnou měrou ústavní právo [[procesní právo|procesní]], tzn. procedury související s výkonem funkce [[ústavní činitel|ústavních činitelů]], s přijímáním [[zákon]]ů, s [[volby|volbami]] apod., [[Listina základních práv a svobod|Listina]] shrnuje ústavní právo [[hmotné právo|hmotné]], tedy [[subjektivní právo|subjektivní práva]] [[občan]]ů a dalších [[soukromé právo|soukromých]] [[subjekt]]ů vůči [[orgán veřejné moci|orgánům veřejné moci]] a vůči [[stát]]u obecně.
+
== Bojující demokracie ==
 +
Z antidemokratické koncepce ''bojující demokracie'' vychází německý základní zákon z roku 1949, který podle svého názvu není ústavou, protože měl být prozatímní. Jedná se celkem o 4 články: Čl. 9 odst. 2 dovoluje zakázat spolky, které jsou proti „ústavnímu pořádku“ (''verfassungsgemäße Ordnung''), podle čl. 18, kdo zneužívá lidská práva, je ztrácí, podle čl. 21 odst. 2 politické strany, jejichž cílem je poškodit nebo odstranit „svobodný demokratický základní pořádek“ (''freiheitliche demokratische Grundordnung''), jsou protiústavní a konečně čl. 33 dává zmocnění, aby ze státní služby mohli být vyloučeni neloyální lidé (''Berufsverbot'').
  
Některé aspekty ústavního práva jsou upraveny dalšími právními předpisy, které [[Ústava|Ústavu]] a [[Listina základních práv a svobod|Listinu]] [[prováděcí předpis|provádějí]], např. [[volby|volebním]] zákonem, [[jednací řád|jednacím řádem]] obou [[komora|komor]] [[Parlament]]u, zákonem o [[svoboda shromažďování|svobodě shromažďování]], zákonem o [[politická strana|politických stranách]], [[tisk]]ovým zákonem apod.
+
== Prameny ústavního práva v České republice ==
 +
* [[Ústava České republiky]]
 +
* [[Listina základních práv a svobod]]
 +
* [[mezinárodní smlouva|mezinárodní smlouvy]] ve smyslu čl. 10 Ústavy
 +
* [[ústavní zákon|ústavní zákony]] ve smyslu čl. 112, odstavec 1 Ústavy
 +
* akty [[referendum|referenda]]
 +
* [[rozhodnutí Ústavního soudu]]
 +
* zákony upravující činnost ústavních orgánů, ústavních práv a svobod občanů, státního [[občanství]], postavení [[cizinec|cizinců]] apod.
 +
* [[ústavní zákon]]y přijaté v době [[ČSFR|federace]] (dle čl. 112 odstavec 3 Ústavy však ztratily sílu ústavních zákonů a staly se běžnými zákony) 
 +
* všechny ostatní zákony, jejichž přijetí Ústava předpokládá, tedy např. [[volební zákon]], [[zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]], [[zákon o jednacím řádu Senátu]], [[zákon o Ústavním soudu]] atd.
 +
* [[zákonná opatření Senátu]] dle čl. 33 Ústavy (dosud však nebylo žádné vydáno)
 +
* některá [[rozhodnutí]] [[president republiky|presidenta republiky]] (např. rozhodnutí o vyhlášení [[amnestie]])
  
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==
* [[Státní právo]]
 
 
* [[Konstitucionalismus]]
 
* [[Konstitucionalismus]]
 
* [[Lidská práva]]
 
* [[Lidská práva]]
Řádka 14: Řádka 25:
  
 
== {{Externí odkazy}} ==
 
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* ''[http://nalus.usoud.cz/Search/ResultDetail.aspx?id=72219 lid v. Komár]'' – manifest bojující demokracie soudce Výborného
 
* [[:en:Entrenched clause]] (anglicky)
 
* [[:en:Entrenched clause]] (anglicky)
  

Aktuální verse z 21. 6. 2014, 10:58

Ústavní právo je právní odvětví zabývající se ústavou a jejím výkladem.

Bojující demokracie

Z antidemokratické koncepce bojující demokracie vychází německý základní zákon z roku 1949, který podle svého názvu není ústavou, protože měl být prozatímní. Jedná se celkem o 4 články: Čl. 9 odst. 2 dovoluje zakázat spolky, které jsou proti „ústavnímu pořádku“ (verfassungsgemäße Ordnung), podle čl. 18, kdo zneužívá lidská práva, je ztrácí, podle čl. 21 odst. 2 politické strany, jejichž cílem je poškodit nebo odstranit „svobodný demokratický základní pořádek“ (freiheitliche demokratische Grundordnung), jsou protiústavní a konečně čl. 33 dává zmocnění, aby ze státní služby mohli být vyloučeni neloyální lidé (Berufsverbot).

Prameny ústavního práva v České republice

Vizte též

Další odkazy