Amnestie: Porovnání verzí
(Základní text) |
d (Link) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
Amnestie je tradiční [[institut]] směřující ke zmírnění [[tvrdost zákona|tvrdosti zákona]] a vyhrazený hlavě státu, která amnestii udělovala nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii [[president republiky|presidentu republiky]]. Mnozí však mají za to, že jde o archaismus, který by měl být z [[právní řád|právního řádu]] zcela odstraněn. | Amnestie je tradiční [[institut]] směřující ke zmírnění [[tvrdost zákona|tvrdosti zákona]] a vyhrazený hlavě státu, která amnestii udělovala nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii [[president republiky|presidentu republiky]]. Mnozí však mají za to, že jde o archaismus, který by měl být z [[právní řád|právního řádu]] zcela odstraněn. | ||
| − | Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie zahlazeny, zůstávají následky [[občanské právo|občanskoprávní]] (povinnost nahradit [[škoda|škodu]]) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat [[zbrojní průkaz]]. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice), stejně jako presidentská [[milost]], vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je obviněný shledán vinným. | + | Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie zahlazeny, zůstávají následky [[občanské právo|občanskoprávní]] (povinnost nahradit [[škoda|škodu]]) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat [[zbrojní průkaz]]. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice), stejně jako presidentská [[milost]], vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je [[obviněný]] shledán vinným. |
Jde-li o amnestii postihující [[právní moc|pravomocně]] uložené tresty (o agraciaci), souhlas [[odsouzený|odsouzeného]] s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován i proti své vůli. | Jde-li o amnestii postihující [[právní moc|pravomocně]] uložené tresty (o agraciaci), souhlas [[odsouzený|odsouzeného]] s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován i proti své vůli. | ||
Verse z 17. 10. 2006, 12:34
Amnestie (z řeckého αμνηστία = zapomnětlivost, angl. amnesty, fr. amnistie, něm. Amnestie) je rozhodnutí o hromadném prominutí trestu spojené se zahlazením trestného činu, pro který byl uložen (omilostnění, agraciace), obvykle spojované i s rozhodnutím o zastavení a nezahajování trestního stíhání v případech, na které amnestie dopadá (abolice). Některé jazyky, např. angličtina, rozlišují mírnější formu amnestie, jejíž součástí není zahlazení odsouzení; v takovém případě se hovoří o clemency (law).
Amnestie je tradiční institut směřující ke zmírnění tvrdosti zákona a vyhrazený hlavě státu, která amnestii udělovala nejčastěji v souvislosti s počátkem své vlády, tj. s nástupem na trůn. V České republice přísluší právo udělovat amnestii presidentu republiky. Mnozí však mají za to, že jde o archaismus, který by měl být z právního řádu zcela odstraněn.
Ačkoli trestněprávní následky odsouzení jsou v důsledku amnestie zahlazeny, zůstávají následky občanskoprávní (povinnost nahradit škodu) a dotčen není dopad odsouzení ani na možnost získat zbrojní průkaz. To je jedním z důvodů, proč amnestie (ve formě abolice), stejně jako presidentská milost, vyžaduje vždy souhlas amnestovaného. Není-li souhlas udělen, trestní řízení pokračuje dál, o trestu však není rozhodováno ani v případě, že je obviněný shledán vinným.
Jde-li o amnestii postihující pravomocně uložené tresty (o agraciaci), souhlas odsouzeného s účastí na amnestii se nevyžaduje a odsouzený tak může být amnestován i proti své vůli.
