Arisace

Arisace (něm. Arisierung) se nazývají nacisty prováděné vyvlastňování a konfiskace židovského majetku, probíhající na základě Norimberských zákonů přibližně od r. 1938 do konce druhé svétové války, při němž byl postupně zabaven veškerý majetek větší hodnoty, který patřil Židům v Německu a na jím ovládaných územích. Arisovaný majetek byl prodáván příslušníkům tzv. arijské rasy.

Arisace vychází z rasistické představy o existenci "panské arijské rasy", která je předurčena ke světovládě a má právo ovládat příslušníky ostatních ras, jimž je nadřazena; Židé byli touto ideologií pokládáni za rasově podřadné a měli být fysicky zlikvidováni.

Arisace se právně opírala zejména o Nařízení o vyřazení Židů z německého hospodářského života (Verordnung zur Ausschaltung der Juden aus dem deutschen Wirtschaftsleben) ze 12. listopadu 1938. Ačkoli po stránce formální šlo tedy o bezvadné právní úkony, opírající se o platné právo, arisace je příkladem bezpráví prováděného pod záštitou státu.

V České republice není dosud otázka odškodnění obětí arisace legislativně zcela dořešena, neboť odškodnění těchto konfiskací znamená porušení principu restituční hranice a zakládá nerovnost mezi českými oběťmi znárodňování v letech 1945–48 a židovskými oběťmi časově odlehlejší arisace. Restituční nároky v tomto smyslu upravuje zákon č. 212/2000 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd způsobených holocaustem.

Prameny a literatura

• Úplné znění Nařízení o vyřazení Židů z německého hospodářského života (německy)
• Arizace. Příspěvek Jaroslavy Milotové na konferenci Fenomén holocaust
• Drahomír Jančík, Eduard Kubů: "Arizace" a arizátoři. Praha, Karolinum 2005. ISBN 80-246-1000-0