Bílý kůň: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (<nowiki>pachatele -> pachatele</nowiki>)
(Doplněno)
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádka 3: Řádka 3:
 
Mezi nejznámější formy využívání bílých koní patří jejich registrace jako [[podnikatel]]ů a následné odebírání zboží bez úmyslu toto zboží zaplatit. Tento postup byl v České republice využíván zejména v první polovině 90. let 20. století, kdy v euforii po pádu komunismu a umožnění svobodného podnikání mnoho podnikatelů nebylo dostatečně opatrných a byli snadnou obětí této trestné činnosti.
 
Mezi nejznámější formy využívání bílých koní patří jejich registrace jako [[podnikatel]]ů a následné odebírání zboží bez úmyslu toto zboží zaplatit. Tento postup byl v České republice využíván zejména v první polovině 90. let 20. století, kdy v euforii po pádu komunismu a umožnění svobodného podnikání mnoho podnikatelů nebylo dostatečně opatrných a byli snadnou obětí této trestné činnosti.
  
K dalším typům trestné činnosti, při které se bílé koně využívají, patří např. obcházení [[daň]]ových zákonů, [[praní špinavých peněz]], [[podvod]]y, zneužívání [[dotace|dotací]] apod. Mediálně nepříliš známé jsou případy porušování [[autorská práva|autorských práv]], kdy pachatelé inzerují prodej nelegálních kopií počítačových programů jménem svých prarodičů či jiných starých příbuzných nebo známých a jejich jménem je i rozesílají a přijímají peníze. Spoléhají přitom na to, že bude snadné soud přesvědčit, že daná osoba nemá dostatečné znalosti ani technické vybavení na to, aby mohla [[trestný čin]] porušování autorských práv páchat. K takovému postupu navádí i ''poučení'', což je sada textů obsahující návody, jak distribuovat nelegální kopie počítačových programů a přitom minimalizovat riziko postihu za porušování autorských práv.
+
K dalším typům trestné činnosti, při které se bílé koně využívají, patří např. obcházení [[daň]]ových zákonů, [[praní špinavých peněz]], [[podvod]]y, zneužívání [[dotace|dotací]] apod. Mediálně nepříliš známé jsou případy porušování [[autorská práva|autorských práv]], kdy pachatelé inzerují prodej nelegálních kopií počítačových programů jménem svých prarodičů či jiných starých příbuzných nebo známých a jejich jménem je i rozesílají a přijímají peníze. Spoléhají přitom na to, že bude snadné soud přesvědčit, že daná osoba nemá dostatečné znalosti ani technické vybavení na to, aby mohla [[trestný čin]] porušování autorských práv páchat.
 +
 
 +
K takovému postupu navádí i tzv. ''poučení'', což je sada textů distribuovaných zejména prostřednictvím internetu, která obsahuje – z právního hlediska značně primitivní – návody, jak distribuovat nelegální kopie počítačových programů a přitom minimalizovat riziko postihu za porušování autorských práv.
  
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
 
[[Kategorie:Trestní právo]]
  
 
[[cs:Bílý kůň]]
 
[[cs:Bílý kůň]]

Aktuální verse z 26. 10. 2006, 12:32

Jako bílý kůň se hovorově označuje osoba, která je nastrčená k páchání trestné činnosti, aby zakryla skutečného pachatele nebo osobu, která má z této činnosti prospěch. Bílý kůň pak v daném případě figuruje jako pachatel i poškozený. K roli bílého koně bývá osoba často donucena vydíráním, může se ale také jednat o naivní nebo nevzdělanou osobu, která ani nemusí tušit, že se dopouští trestné činnosti. Zvláštním případem bílého koně jsou osoby, u nichž se předpokládá, že vzhledem k jejich věku nebo duševnímu stavu bude soud jejich jednání posuzovat velmi mírně, nebo od potrestání upustí. V některých případech bývají bílé koně nakonec zlikvidovány, aby se snížilo riziko prozrazení.

Mezi nejznámější formy využívání bílých koní patří jejich registrace jako podnikatelů a následné odebírání zboží bez úmyslu toto zboží zaplatit. Tento postup byl v České republice využíván zejména v první polovině 90. let 20. století, kdy v euforii po pádu komunismu a umožnění svobodného podnikání mnoho podnikatelů nebylo dostatečně opatrných a byli snadnou obětí této trestné činnosti.

K dalším typům trestné činnosti, při které se bílé koně využívají, patří např. obcházení daňových zákonů, praní špinavých peněz, podvody, zneužívání dotací apod. Mediálně nepříliš známé jsou případy porušování autorských práv, kdy pachatelé inzerují prodej nelegálních kopií počítačových programů jménem svých prarodičů či jiných starých příbuzných nebo známých a jejich jménem je i rozesílají a přijímají peníze. Spoléhají přitom na to, že bude snadné soud přesvědčit, že daná osoba nemá dostatečné znalosti ani technické vybavení na to, aby mohla trestný čin porušování autorských práv páchat.

K takovému postupu navádí i tzv. poučení, což je sada textů distribuovaných zejména prostřednictvím internetu, která obsahuje – z právního hlediska značně primitivní – návody, jak distribuovat nelegální kopie počítačových programů a přitom minimalizovat riziko postihu za porušování autorských práv.