Censura: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Rozcestník)
(doplněna historie et al.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Další významy|censura}}
 
{{Další významy|censura}}
'''Censura''' (z lat. ''censere'' = "doporučit"; angl. ''censorship'', fr. ''censure'', něm. ''Zensur'') v původním smyslu znamená souhlas s publikací, nejčastěji udělovaný [[příslušnost|příslušným]] [[stát]]ním nebo [[církev]]ním [[úřad]]em buď předběžně (předběžná censura) nebo následně (následná censura). Dnes se tento termín obvykle chápe v opačném smyslu, tzn. jako ''zákaz'' publikace nebo veřejného projevu.
+
 
 +
'''Censura''', vulgárně ''cenzura'', je [[pravomoc]] udělená [[osoba veřejného práva|osobou veřejného práva]], především [[stát]]em nebo státní [[náboženská společnost|náboženskou společností]]; [[právní norma|právní normou]], především v [[zákon]]ě, doporučovat (tj. schvalovat) k vytištění nebo k jinému veřejnému šíření [[autorské dílo]] ('''předběžná censura''', v českých zemích do roku 1848), nebo jeho šíření naopak zakazovat a [[Censura (trest)|trestat]] ('''následná censura''', v českých zemích od roku 1848 dodnes). ''Encyclopaedia Britannica'' definuje sloveso ''censurovat'' jako: "to act so as to change or suppress speech or writing that is condemned as subversive of the common good".[http://britannica.com/EBchecked/topic/101977/censorship]
 +
 
 +
== Předběžná censura ==
 +
Pojem "censura" pochází z lat. ''censēre'' = "doporučit"[http://www.merriam-webster.com/dictionary/censors] (angl. ''censorship'', fr. ''censure'', něm. ''Zensur'') a v původním smyslu znamenal souhlas s publikací udělovaný [[církev]]ním [[úřad]]em: ''Nihil obstat. Imprimatur.'' (Nic nepřekáží. Budiž tištěno.) V katholických státech se stala povinnou usnesením tridentského koncilu v roce 1545 a 1546.[http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/229360-censura-pro-tiskopisy]
 +
 
 +
Za Marie Theresie byla censura postátněna. Dvorský dekret ze dne 22. února 1795 censurní předpisy kodifikoval. Zásadní změnu přinesla zevrubná instrukce pro censory ze září 1810. Vědecké publikace se vymanily z censury, ale muselo se jednat o původní výzkum, nikoliv o pouhé kompiláty.
 +
 
 +
== Následná censura ==
 +
Dnes se censura obvykle chápe v opačném smyslu, tzn. jako ''zákaz'' publikace nebo veřejného projevu. V letech 1848–1968 existoval zvláštní, původem rakouský, systém tiskového [[dozor]]u, který ve výsledku fungoval do značné míry obdobně jako předběžná censura, avšak autora nechránil před následnou censurou, která je v systému předběžné censury ''de iure'' vyloučena.
 +
 
 +
V systému následné censury nabývá různé intensity '''autocensura''' (angl. ''self-censorship''), o níž hovoříme, když zásah do zamýšleného textu učiní sám jeho autor, např. z obavy před represí. Byla zvláště přísná po roce 1968; v roce 1990 byla podstatným způsobem zmírněna.
  
 
Podle ustanovení čl. 17 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] je censura nepřípustná. Tento [[ústava|ústavní]] imperativ se však efektivně vztahuje pouze na politickou censuru, předběžná censura je běžně praktikována církvemi u náboženských textů, [[ministerstvo|ministerstvem]] školství ve vztahu k učebnicím, následná pak mediálními radami ohledně obsahu pořadů, radou pro reklamu u přípustného obsahu reklamních informací atp. Censuru vykonávají rovněž soukromí vlastníci medií a lze pod ni podřadit i selektivní odstraňování textů v internetových diskusích.
 
Podle ustanovení čl. 17 odst. 2 [[Listina základních práv a svobod|Listiny základních práv a svobod]] je censura nepřípustná. Tento [[ústava|ústavní]] imperativ se však efektivně vztahuje pouze na politickou censuru, předběžná censura je běžně praktikována církvemi u náboženských textů, [[ministerstvo|ministerstvem]] školství ve vztahu k učebnicím, následná pak mediálními radami ohledně obsahu pořadů, radou pro reklamu u přípustného obsahu reklamních informací atp. Censuru vykonávají rovněž soukromí vlastníci medií a lze pod ni podřadit i selektivní odstraňování textů v internetových diskusích.
Řádka 6: Řádka 17:
 
Censura je zásahem do [[svoboda projevu|svobody projevu]], s níž je neslučitelná. Censurní praktiky jsou průvodním znakem [[totalita|totalitních]] režimů, které zpravidla nepovolují žádné neschválené veřejné projevy (např. ani improvisace při divadelním představení). V demokratické společnosti by k takovým zásahům docházet nemělo, faktem však je, že vlastníci medií často uplatňují restriktivní praxi, v níž zohledňují zájmy významných inserentů. V České republice tak bývají potlačeny nepříznivé informace např. o podniku Sazka, o automobilce Škoda, o společnosti ČEZ apod. Zvláštní pozornost zasluhují v tomto směru tiskoviny vydávané [[město|městy]] nebo [[městská část|městskými částmi]], které, ačkoli jsou financovány z veřejného rozpočtu, přinášejí pouze informace svědčící vítězné místní [[politická strana|straně]] nebo [[koalice|koalici]]; [[oposice]] v těchto mediích málokdy dostane prostor.
 
Censura je zásahem do [[svoboda projevu|svobody projevu]], s níž je neslučitelná. Censurní praktiky jsou průvodním znakem [[totalita|totalitních]] režimů, které zpravidla nepovolují žádné neschválené veřejné projevy (např. ani improvisace při divadelním představení). V demokratické společnosti by k takovým zásahům docházet nemělo, faktem však je, že vlastníci medií často uplatňují restriktivní praxi, v níž zohledňují zájmy významných inserentů. V České republice tak bývají potlačeny nepříznivé informace např. o podniku Sazka, o automobilce Škoda, o společnosti ČEZ apod. Zvláštní pozornost zasluhují v tomto směru tiskoviny vydávané [[město|městy]] nebo [[městská část|městskými částmi]], které, ačkoli jsou financovány z veřejného rozpočtu, přinášejí pouze informace svědčící vítězné místní [[politická strana|straně]] nebo [[koalice|koalici]]; [[oposice]] v těchto mediích málokdy dostane prostor.
  
O '''autocensuře''' (angl. ''self-censorship'') hovoříme, když zásah do zamýšleného textu učiní sám jeho autor, např. z obavy před represí.
+
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[Svoboda projevu]]
 +
 
 +
== {{Reference}} ==
 +
* Robert Justin Goldstein (ed.): ''[http://books.google.com/books?id=EuMglAAfyGsC The War for the Public Mind. Political Censorship in Nineteenth-Century Europe]''. Greenwood Publishing Group 2000, 280 pp., ISBN 0275964612, ISBN 9780275964610; O [http://www.questia.com/read/27653998?title=6%3a%20The%20Austrian%20Empire Rakousku] pojednává část na pp. 211–238, kterou napsal Lothar Höbelt.
 +
 
 +
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/229360-censura-pro-tiskopisy Censura pro tiskopisy]. In Ottův slovník naučný
 +
* heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/343813-tiskove-pravo Tiskové právo]. In Ottův slovník naučný
 +
* heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/440494-tiskove-pravo Tiskové právo]. In Dodatky k Ottově slovníku naučnému
 +
* heslo [http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/356464-zabaveni Zabavení]. In Ottův slovník naučný
 +
* heslo [http://britannica.com/EBchecked/topic/101977/censorship Censorship] v Encyclopaedia Britannica (anglicky)
 +
* Jan Čulík: ''Historie cenzury v Čechách'' [http://britskelisty.cz/9808/19980804e.html 1], [http://britskelisty.cz/9808/19980805c.html 2], [http://britskelisty.cz/9808/19980806c.html 3], [http://blisty.cz/files/isarc/9808/19980807c.html 4] a [http://blisty.cz/files/isarc/9808/19980810d.html 5] (povrchní a nepřesná serie článků)
 +
* [http://www.ct24.cz/textove-prepisy/historie-cs/5749-skrt-skrt-skrt-cenzura/ Škrt, škrt, škrt? Cenzura!] (přepis povrchního pořadu)
  
 
[[Kategorie:Veřejné právo]]
 
[[Kategorie:Veřejné právo]]
 
[[Kategorie:Ústavní právo]]
 
[[Kategorie:Ústavní právo]]
 +
 +
[[ar:رقابة]]
 +
[[bs:Cenzura]]
 +
[[bg:Цензура]]
 +
[[ca:Censura]]
 +
[[cs:Cenzura]]
 +
[[da:Censur]]
 +
[[de:Zensur (Informationskontrolle)]]
 +
[[el:Λογοκρισία]]
 +
[[eo:Cenzuro]]
 +
[[en:Censorship]]
 +
[[es:Censura]]
 +
[[fa:سانسور]]
 +
[[fr:Censure]]
 +
[[gl:Censura]]
 +
[[ko:검열]]
 +
[[hr:Cenzura]]
 +
[[io:Censuro]]
 +
[[is:Ritskoðun]]
 +
[[it:Censura]]
 +
[[he:צנזורה]]
 +
[[lv:Cenzūra]]
 +
[[lt:Cenzūra]]
 +
[[ms:Penapisan]]
 +
[[nl:Censuur (informatie)]]
 +
[[ja:検閲]]
 +
[[no:Sensur (informasjon)]]
 +
[[nn:Sensur]]
 +
[[pl:Cenzura]]
 +
[[pt:Censura]]
 +
[[ro:Cenzură]]
 +
[[ru:Цензура]]
 +
[[simple:Censorship]]
 +
[[sk:Cenzúra]]
 +
[[sr:Цензура]]
 +
[[sh:Cenzura]]
 +
[[fi:Sensuuri]]
 +
[[sv:Censur]]
 +
[[tr:Sansür]]
 +
[[uk:Цензура]]
 +
[[yi:צענזור]]
 +
[[zh:审查制度]]

Verse z 9. 8. 2008, 09:47


Censura, vulgárně cenzura, je pravomoc udělená osobou veřejného práva, především státem nebo státní náboženskou společností; právní normou, především v zákoně, doporučovat (tj. schvalovat) k vytištění nebo k jinému veřejnému šíření autorské dílo (předběžná censura, v českých zemích do roku 1848), nebo jeho šíření naopak zakazovat a trestat (následná censura, v českých zemích od roku 1848 dodnes). Encyclopaedia Britannica definuje sloveso censurovat jako: "to act so as to change or suppress speech or writing that is condemned as subversive of the common good".[1]

Předběžná censura

Pojem "censura" pochází z lat. censēre = "doporučit"[2] (angl. censorship, fr. censure, něm. Zensur) a v původním smyslu znamenal souhlas s publikací udělovaný církevním úřadem: Nihil obstat. Imprimatur. (Nic nepřekáží. Budiž tištěno.) V katholických státech se stala povinnou usnesením tridentského koncilu v roce 1545 a 1546.[3]

Za Marie Theresie byla censura postátněna. Dvorský dekret ze dne 22. února 1795 censurní předpisy kodifikoval. Zásadní změnu přinesla zevrubná instrukce pro censory ze září 1810. Vědecké publikace se vymanily z censury, ale muselo se jednat o původní výzkum, nikoliv o pouhé kompiláty.

Následná censura

Dnes se censura obvykle chápe v opačném smyslu, tzn. jako zákaz publikace nebo veřejného projevu. V letech 1848–1968 existoval zvláštní, původem rakouský, systém tiskového dozoru, který ve výsledku fungoval do značné míry obdobně jako předběžná censura, avšak autora nechránil před následnou censurou, která je v systému předběžné censury de iure vyloučena.

V systému následné censury nabývá různé intensity autocensura (angl. self-censorship), o níž hovoříme, když zásah do zamýšleného textu učiní sám jeho autor, např. z obavy před represí. Byla zvláště přísná po roce 1968; v roce 1990 byla podstatným způsobem zmírněna.

Podle ustanovení čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod je censura nepřípustná. Tento ústavní imperativ se však efektivně vztahuje pouze na politickou censuru, předběžná censura je běžně praktikována církvemi u náboženských textů, ministerstvem školství ve vztahu k učebnicím, následná pak mediálními radami ohledně obsahu pořadů, radou pro reklamu u přípustného obsahu reklamních informací atp. Censuru vykonávají rovněž soukromí vlastníci medií a lze pod ni podřadit i selektivní odstraňování textů v internetových diskusích.

Censura je zásahem do svobody projevu, s níž je neslučitelná. Censurní praktiky jsou průvodním znakem totalitních režimů, které zpravidla nepovolují žádné neschválené veřejné projevy (např. ani improvisace při divadelním představení). V demokratické společnosti by k takovým zásahům docházet nemělo, faktem však je, že vlastníci medií často uplatňují restriktivní praxi, v níž zohledňují zájmy významných inserentů. V České republice tak bývají potlačeny nepříznivé informace např. o podniku Sazka, o automobilce Škoda, o společnosti ČEZ apod. Zvláštní pozornost zasluhují v tomto směru tiskoviny vydávané městy nebo městskými částmi, které, ačkoli jsou financovány z veřejného rozpočtu, přinášejí pouze informace svědčící vítězné místní straně nebo koalici; oposice v těchto mediích málokdy dostane prostor.

Vizte též

Prameny a literatura

Další odkazy