Dekret: Porovnání verzí
(Doplněno) |
d (Robot: Automated text replacement (-cf. +cf. )) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
'''Dekret''' (z lat. ''decretus'', od ''decernere'' = rozhodnout, angl. ''decree'', fr. ''décret'', něm. ''Dekret'') je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení". | '''Dekret''' (z lat. ''decretus'', od ''decernere'' = rozhodnout, angl. ''decree'', fr. ''décret'', něm. ''Dekret'') je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení". | ||
| − | [[Platné právo]] České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako [[právní předpis]], vyznačující se svým mimořádným [[a/nebo]] dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji [[hlava státu|hlavou státu]]. V některých [[právní řád|právních řádech]] je dekret druhem [[nařízení]] nebo správního [[rozhodnutí]] (např. ministerský dekret); cf. [[bytový dekret]]. | + | [[Platné právo]] České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako [[právní předpis]], vyznačující se svým mimořádným [[a/nebo]] dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji [[hlava státu|hlavou státu]]. V některých [[právní řád|právních řádech]] je dekret druhem [[nařízení]] nebo správního [[rozhodnutí]] (např. ministerský dekret); [[cf.]] [[bytový dekret]]. |
Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat [[zákon]]y normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění [[sněmovna|sněmovny]], a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly [[ratihabice|ratihabovány]]. V České republice plní funkci dekretu [[zákonné opatření Senátu]]. | Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat [[zákon]]y normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění [[sněmovna|sněmovny]], a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly [[ratihabice|ratihabovány]]. V České republice plní funkci dekretu [[zákonné opatření Senátu]]. | ||
Verse z 27. 10. 2006, 12:00
Dekret (z lat. decretus, od decernere = rozhodnout, angl. decree, fr. décret, něm. Dekret) je obsahově široký pojem, jemuž zhruba odpovídá české "nařízení".
Platné právo České republiky pojem dekretu nezná, obecně je však dekret chápán jako právní předpis, vyznačující se svým mimořádným a/nebo dočasným charakterem a vydávaný nejčastěji hlavou státu. V některých právních řádech je dekret druhem nařízení nebo správního rozhodnutí (např. ministerský dekret); cf. bytový dekret.
Dekrety se v demokratickém státě mohou vydávat pouze za situace, kdy nelze přijímat zákony normální cestou, např. z důvodu neustavení nebo rozpuštění sněmovny, a pro svou platnost vyžadují, aby po odpadnutí této překážky byly ratihabovány. V České republice plní funkci dekretu zákonné opatření Senátu.
Mediálně velmi známé jsou tzv. Benešovy dekrety, které vydal president Edvard Beneš v r. 1945 před obnovením činnosti československého parlamentu a jimiž rozhodl mj. o deportaci sudetských Němců a o konfiskaci jejich majetku.
