Dekret č. 108/1945 Sb.

Přejít na: navigace, hledání

Dekret č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy, vydaný 25. října 1945, je jedním z nejdůležitějších dekretů presidenta Beneše.

Tímto dekretem byl bez náhrady konfiskován veškerý majetek ve vlastnictví německého a maďarského státu, německých a maďarských právnických osob, všech fysických osob německé nebo maďařské národnosti, s výjimkou těch, které prokázaly, že 1. zůstaly věrny Československé republice, 2. nikdy se neprovinily proti českému a slovenskému národu a 3. buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem, a dále majetek jiných fysických osob, které "vyvíjely činnost proti státní svrchovanosti, samostatnosti, celistvosti, demokraticko-republikánské státní formě, bezpečnosti a obraně Československé republiky, které k takové činnosti podněcovaly nebo jiné osoby svésti hleděly, záměrně podporovaly jakýmkoli způsobem německé nebo maďarské okupanty, nebo které v době zvýšeného ohrožení republiky (§ 18 dekretu presidenta republiky ze dne 19. června 1945, č. 16 Sb., o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech) nadržovaly germanisaci nebo maďarisaci na území Československé republiky nebo se chovaly nepřátelsky k Československé republice nebo k českému nebo slovenskému národu, jakož i fysických nebo právnických osob, které strpěly takovou činnost u osob spravujících jejich majetek nebo podnik".

Vyňat byl nezbytně potřebný osobní majetek (oděv, peřiny, prádlo apod.).

Dekret, který je z větší části dodnes součástí českého právního řádu, zakotvil princip kolektivní viny příslušníků německého a maďarského ethnika za činy nacistického režimu, s nímž tyto osoby nemusely mít nic společného, přičemž vyňati byli toliko ti, kdo proti tomuto režimu otevřeně bojovali, což pro ně i pro jejich rodiny představovalo přímé ohrožení života. Ve skutečnosti však byli zbaveni majetku a deportováni i antifašisté; zůstat mohli z největší části ti, kdo byli ochotni spolupracovat s nastupujícím totalitním režimem, a jejich životní podmínky v Československu byly v rámci "spravedlivé odplaty" upraveny zákonnými pravidly, která přesně kopírovala Norimberské zákony.

Šablona:Viztéž

Šablona:Externí