Dekret č. 12/1945 Sb.: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Formulace)
d (Robot: Automated text replacement (-\[\[Kategorie:Základní práva\]\] +Kategorie:Lidská práva))
Řádka 37: Řádka 37:
 
* [http://www.lexdata.cz/web/lexdata.nsf/frameset?openpage&sb=C12571D20046A0B2C12566D400716A8F Plné znění dekretu] na serveru LexDATA
 
* [http://www.lexdata.cz/web/lexdata.nsf/frameset?openpage&sb=C12571D20046A0B2C12566D400716A8F Plné znění dekretu] na serveru LexDATA
  
[[Kategorie:Základní práva]]
+
[[Kategorie:Lidská práva]]
 
[[Kategorie:Právní dějiny]]
 
[[Kategorie:Právní dějiny]]

Verse z 29. 10. 2006, 14:23

Dekret č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, vydaný 21. června 1945, je jedním z nejdůležitějších dekretů presidenta Beneše.

Paragraf 1 tohoto dekretu zní:

§ 1

(1) S okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví:

    a) všech osob německé a maďarské národnosti, bez ohledu na státní příslušnost,

    b) zrádců a nepřátel republiky jakékoliv národnosti a státní příslušnosti, projevivších toto nepřátelství zejména za krise a války v letech 1938 až 1945,

    c) akciových a jiných společností a korporací, jejichž správa úmyslně a záměrně sloužila německému vedení války nebo fašistickým a nacistickým účelům.

Vyňaty byly jen ty fysické osoby, které se "aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky".

Kritérium národnosti bylo upraveno v § 2:

§ 2

(1) Za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti.

Ve skutečnosti se však národnost tímto způsobem nezkoumala, a později, v 90. letech, když se některé takto postižené osoby domáhaly neplatnosti konfiskace (nejznámější jsou případy Hugo Salma a Františka Oldřicha Kinského, jenž byl v r. 1945 nezletilý), české úřady se snažily dovodit zákonnost konfiskace na základě tvrzení, že danou osobu bylo možno podřadit do kategorie "jiných nepřátel českého s slovenského národa". Konec těmto dohadům učinil v r. 2006 Ústavní soud, který judikoval, že určovací žaloba směřující proti konfiskaci na základě Benešových dekretů není přípustná ani v případě, že se na žalobce tyto dekrety neměly vztahovat.

Konfiskovaná půda se přidělovala za nízkou úhradu osobám "slovanské národnosti", což podrobněji upravil dekret č. 28/1945 Sb..

Princip kolektivní viny, na jehož základě byla konfiskace provedena, je dnes obecně pokládán za zcela nepřijatelný.

Šablona:Viztéž

Šablona:Externí