Dekret č. 16/1945 Sb.

Přejít na: navigace, hledání

Dekret č. 16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech, vydaný 19. června 1945, tzv. velký retribuční dekret, je jedním z nejdůležitějších dekretů presidenta Beneše.

Tímto dekret byly stanoveny, se zpětnou účinností, přísné tresty za skutky spáchané v období druhé světové války. Vedle trestných činů, které by byly trestné i podle stávajících předpisů, jako např. loupeže, byla zavedena nová skutková podstata udavačství. Tohoto trestného činu se dopustil ten, kdo "v době zvýšeného ohrožení republiky ve službách nebo v zájmu nepřítele, nebo využívaje situace přivoděné nepřátelskou okupací jiného pro nějakou skutečnou nebo vymyšlenou činnost udal". Za tento trestný čin mohl být uložen i trest smrti.

K provedení dekretu byly v sídlech krajských soudů zřízeny mimořádné lidové soudy. Ty soudily jako tzv. stanné soudy s podstatným omezením procesních práv obviněných, bez možnosti podat odvolání a s vyloučením odkladného účinku případné presidentské milosti. Trest smrti měl být vykonán zpravidla do dvou hodin po vyhlášení rozsudku, poprava mohla být veřejná. Význačné osobnosti veřejného života soudil za obdobných podmínek Národní soud.

Na základě retribučních dekretů bylo odsouzeno celkem 33 tisíc osob, z toho cca 730 k trestu smrti. Přibližně 50 % odsouzených byli Němci, 15 % Maďaři, zbytek tvořili Češi a Slováci.

Platnost retribučních dekretů byla opakovaně prodlužována. V r. 1948, kdy byl zákonem č. 33/1948 Sb. retribuční proces obnoven naposledy, bylo odsouzeno dalších 1 244 osob, mezi nimi i mnozí z těch, kteří byli předtím osvobozeni, jako porušení zásady ne bis in idem.

Vizte též

Další odkazy