Dekret č. 71/1945 Sb.: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Nucená práce byla regulována zákonem č. 102/1929 Sb. z. a n., o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva.[http://senat.cz/zajimavosti/tisky/2vo/stena/093s)
d (Typo)
 
Řádka 1: Řádka 1:
'''Dekret č. 71/1945 Sb.''' o o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, vydaný 19. září 1945, je jedním z [[retribuce|retribučních]] [[Benešovy dekrety|dekretů presidenta Beneše]].
+
'''Dekret č. 71/1945 Sb.''' o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, vydaný 19. září 1945, je jedním z [[retribuce|retribučních]] [[Benešovy dekrety|dekretů presidenta Beneše]].
  
 
Všem osobám, které byly [[ústavní dekret č. 33/1945 Sb.|ústavním dekretem č. 33/1945 Sb.]] zbaveny československého [[občanství]], tedy zejména sudetským Němcům a Maďarům, v případě mužů od 14 do 60 a v případě žen od 15 do 55 let věku, s výjimkou žen těhotných, byl tímto [[dekret]]em stanovena pracovní povinnost. Na rozdíl od ostatních osob, kterým byla stanovena všeobecná pracovní povinnost [[dekret č. 88/1945 Sb.|dekretem č. 88/1945 Sb.]], neměly takto přidělené osoby nárok na [[mzda|mzdu]], pouze na administrativně stanovenou náhradu.
 
Všem osobám, které byly [[ústavní dekret č. 33/1945 Sb.|ústavním dekretem č. 33/1945 Sb.]] zbaveny československého [[občanství]], tedy zejména sudetským Němcům a Maďarům, v případě mužů od 14 do 60 a v případě žen od 15 do 55 let věku, s výjimkou žen těhotných, byl tímto [[dekret]]em stanovena pracovní povinnost. Na rozdíl od ostatních osob, kterým byla stanovena všeobecná pracovní povinnost [[dekret č. 88/1945 Sb.|dekretem č. 88/1945 Sb.]], neměly takto přidělené osoby nárok na [[mzda|mzdu]], pouze na administrativně stanovenou náhradu.

Aktuální verse z 4. 8. 2009, 11:44

Dekret č. 71/1945 Sb. o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, vydaný 19. září 1945, je jedním z retribučních dekretů presidenta Beneše.

Všem osobám, které byly ústavním dekretem č. 33/1945 Sb. zbaveny československého občanství, tedy zejména sudetským Němcům a Maďarům, v případě mužů od 14 do 60 a v případě žen od 15 do 55 let věku, s výjimkou žen těhotných, byl tímto dekretem stanovena pracovní povinnost. Na rozdíl od ostatních osob, kterým byla stanovena všeobecná pracovní povinnost dekretem č. 88/1945 Sb., neměly takto přidělené osoby nárok na mzdu, pouze na administrativně stanovenou náhradu.

Jednalo se tedy o massové nucené práce v rozporu s úmluvou Mezinárodní organisace práce č. 29 z roku 1930 (vyhlášená pod č. 506/1990 Sb.) a č. 105 z roku 1957 (vyhlášená pod č. 231/1998 Sb.), které však Československo v té době ještě neratifikovalo, resp. ratifikovat nemohlo. Dekret byl však v rozporu s čl. 5 úmluvy o otroctví, která byla vyhlášena pod č. 165/1930 Sb.

Nucená práce byla regulována zákonem č. 102/1929 Sb. z. a n., o zřízení nucených pracovních kolonií a o změně některých ustanovení trestního práva.[1]

Vizte též

Další odkazy