Disent: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(Formulace)
(Formulace)
Řádka 1: Řádka 1:
 
'''Disent''' (z lat. ''dis-'' + ''sentire'' = cítit; též '''odlišné stanovisko''') znamená nesouhlasný názor jednoho nebo několika členů [[soud]]ního nebo obdobného (např. [[rozhodčí řízení|rozhodčího]]) [[senát (soud)|senát]]u s většinovým názorem.
 
'''Disent''' (z lat. ''dis-'' + ''sentire'' = cítit; též '''odlišné stanovisko''') znamená nesouhlasný názor jednoho nebo několika členů [[soud]]ního nebo obdobného (např. [[rozhodčí řízení|rozhodčího]]) [[senát (soud)|senát]]u s většinovým názorem.
  
Theorie rozlišuje dva druhy nesouhlasných stanovisek:
+
Theorie rozlišuje dva druhy odlišných stanovisek:
 
# nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými [[výrok]]y (angl. ''dissenting opinion'')
 
# nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými [[výrok]]y (angl. ''dissenting opinion'')
 
# nesouhlas s [[odůvodnění]]m rozhodnutí (angl. ''concurring opinon'')
 
# nesouhlas s [[odůvodnění]]m rozhodnutí (angl. ''concurring opinon'')

Verse z 9. 11. 2006, 10:22

Disent (z lat. dis- + sentire = cítit; též odlišné stanovisko) znamená nesouhlasný názor jednoho nebo několika členů soudního nebo obdobného (např. rozhodčího) senátu s většinovým názorem.

Theorie rozlišuje dva druhy odlišných stanovisek:

  1. nesouhlas s rozhodnutím nebo jeho některými výroky (angl. dissenting opinion)
  2. nesouhlas s odůvodněním rozhodnutí (angl. concurring opinon)

U obecných soudů platné právo členům senátu možnost zveřejnit disent nedává. To přísluší pouze soudcům Ústavního soudu, jak při rozhodování v senátech, tak v plenu. Disent se zveřejňuje připojením jeho textu k příslušnému rozhodnutí.

Disenty ústavních soudců jsou zveřejňovány poměrně často a jsou důležitým indikátorem pro to, jaká stanoviska jednotliví soudci zaujímají, jaká je jejich odborná úroveň, případně komu při rozhodování straní.

Disent v trestním řízení

Zvláštní úpravu disentu obsahuje trestní řád. Odlišná stanoviska se k rozsudku nepřipojují, ale stávají se součástí protokolu o hlasování. Do něj však nemají účastníci řízení právo nahlížet, toto právo ovšem svědčí předsedovi senátu odvolacího soudu nebo Nejvyššího soudu, rozhoduje-li o stížnosti pro porušení zákona (zákonodárce evidentně opomněl toto ustanovení novelisovat a doplnit řízení o dovolání).

Tato úprava je archaická a značně vybočuje z práva na spravedlivý proces, neboť při rozhodování o opravném prostředku má soud přístup k důležitým informacím, které jsou účastníkům, zejména obviněnému, upřeny. Obviněný je tak zbaven možnosti uplatnit proti eventuálnímu přesvědčivému disentu, jemuž nadřízený soud přisvědčil, vlastní právní argumentaci.

Vizte též