Diskuse:Benešovy dekrety: Porovnání verzí
(Formulace) |
(Aha, to je možné. Já se nicméně několikrát setkal s tvrzením, že podobné stížnosti již byly odmítnuty.) |
||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
: Takové omezení obecně neexistuje. Podá-li sudetský Němec žalobu na určení vlastnictví ke svému nemovitému majetku, o který přišel v souvislosti s vyhnáním, a ta je zamítnuta s použitím Benešova dekretu, má právo obrátit se na ESLP. Samozřejmě, kdyby stížností napadl ''původní'' konfiskaci, tu by ESLP nepřijal, už z důvodu ''ratione temporis''. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 12:50, 28. 10. 2006 (CEST) | : Takové omezení obecně neexistuje. Podá-li sudetský Němec žalobu na určení vlastnictví ke svému nemovitému majetku, o který přišel v souvislosti s vyhnáním, a ta je zamítnuta s použitím Benešova dekretu, má právo obrátit se na ESLP. Samozřejmě, kdyby stížností napadl ''původní'' konfiskaci, tu by ESLP nepřijal, už z důvodu ''ratione temporis''. --[[Uživatel:Tomáš Pecina|Tomáš Pecina]] 12:50, 28. 10. 2006 (CEST) | ||
| + | |||
| + | Aha, to je možné. Já se nicméně několikrát setkal s tvrzením, že podobné stížnosti již byly odmítnuty. Např. v Britských listech [http://www.blisty.cz/files/isarc/0108/20010801f.html] jsem nalezl text ''Evropský soud rozhodl v rozhodnutí 33071/96 a v některých předešlých, že může zkoumat jen ty stížnosti, které se vztahují k událostem, které se staly po přistoupení smluvní strany. Majetek stěžovatele byl zabaven v červnu 1949 a proto se soud ratione temporis nemůže zabývat tím, za jakých okolností k zabavení došlo anebo tím, jaký dopad to má dodnes. Zde Soud poukazuje na a potvrzuje zavedený právní názor, že zbavení vlastnictví je v podstatě jednorázová událost, z které neplyne trvalá situace odepření práva.'' --[[Uživatel:Petr.adamek|Petr.adamek]] 13:20, 28. 10. 2006 (CEST) | ||
Verse z 28. 10. 2006, 13:20
Přiznám se, že se v této problematice příliš neorientuji, ale může se Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku k této věci vůbec vyjadřovat? Měl jsem za to, že do jeho kompetence nespadají právní akty, k nimž došlo před nabytím účinnosti Úmluvy (či před její ratifikací příslušným státem). --Petr.adamek 12:31, 28. 10. 2006 (CEST)
- Takové omezení obecně neexistuje. Podá-li sudetský Němec žalobu na určení vlastnictví ke svému nemovitému majetku, o který přišel v souvislosti s vyhnáním, a ta je zamítnuta s použitím Benešova dekretu, má právo obrátit se na ESLP. Samozřejmě, kdyby stížností napadl původní konfiskaci, tu by ESLP nepřijal, už z důvodu ratione temporis. --Tomáš Pecina 12:50, 28. 10. 2006 (CEST)
Aha, to je možné. Já se nicméně několikrát setkal s tvrzením, že podobné stížnosti již byly odmítnuty. Např. v Britských listech [1] jsem nalezl text Evropský soud rozhodl v rozhodnutí 33071/96 a v některých předešlých, že může zkoumat jen ty stížnosti, které se vztahují k událostem, které se staly po přistoupení smluvní strany. Majetek stěžovatele byl zabaven v červnu 1949 a proto se soud ratione temporis nemůže zabývat tím, za jakých okolností k zabavení došlo anebo tím, jaký dopad to má dodnes. Zde Soud poukazuje na a potvrzuje zavedený právní názor, že zbavení vlastnictví je v podstatě jednorázová událost, z které neplyne trvalá situace odepření práva. --Petr.adamek 13:20, 28. 10. 2006 (CEST)
