Diskuse:Dekret č. 16/1945 Sb.

Verse z 13. 6. 2007, 08:49; Guy Peters (Diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verse | zobrazit současnou versi (rozdíl) | Novější verse → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

neprokázaná tvrzení

Nevím jestli na těchto stránkách existuje něco na způsob hlasování, ale jde mi o odstranění pasáže, která obsahuje několik nepodložených a několik nesmyslných tvrzení: "neboť principy retribučního soudnictví, které mj. zbavovaly volebního práva každého, kdo obdržel předvolání k soudu, byly velmi výhodné pro Komunistickou stranu Československa, která si tak mohla vyřizovat účty se svými politickými protivníky a ovlivňovat výsledek voleb (odhaduje se, že tímto způsobem bylo v r. 1946 zbaveno volebního práva 250 až 300 tisíc osob)" a nehodlám se pouštět do nějaké revertovací války, takže se pokusím agir en roi, jak by asi řekl Pierre Corneille ;-)

Doplnění "zdroje" nedodalo tvrzení ani za mák věrohodnosti, v článku citovaný sešit ÚDV (Vykonané tresty smrti) cituje knihu doc. Boráka a ten zase cituje paměti Huberta Ripky. Ušetřím případným čtenářům zdlouhavé pátrání a rovnou prozradím, že nepodložené informace o ovlivnění výsledku voleb v roce 1946 za pomoci retribučních dekretů přinášejí hned tři exiloví autoři: Hubert Ripka, Prokop Drtina a Karel Ladislav Feierabend. Všichni ostatní, kdo něco podobného napsali, exiloví i domácí, předlistopadoví nebo polistopadoví, profesionální historici i laici - ti všichni citují nebo bez udání zdroje opisují od některého z těchto tří autorů (popř. ode všech). Fráze "odhaduje se" je proto velmi zavádějící - ve skutečnosti měl takový odhad jen jediný člověk.

Pokud tady někomu záleží na odbornosti a faktografické přesnosti a přesto má zájem na rozšiřování kritizovaných údajů, nechť zví, že fakticky přesné znění by bylo asi takové:

  • "Podle odhadu H.Ripky, který však není ničím podložen, bylo z volebních seznamů vyškrtnuto 250-300 tisíc osob pod záminkou, že jsou podezřelé z kolaborace s Němci." (Ripka, H.: Únorová tragédie. Svědectví přímého účastníka. Brno 1995, s. 58)
  • "Podle odhadu P.Drtiny bylo na základě domnělé kolaborace za války podle tzv. malého retribučního dekretu v Praze zbaveno možnosti volit asi 20.000 nekomunistů. Drtina svůj odhad zakládá na skutečnosti, že komunisté v Praze porazili národní socialisty právě o 20.000 hlasů." (Drtina, P.: Československo můj osud. Kniha života českého demokrata 20.století. Sv. II, kniha 1. Praha 1991, s. 163 a 169)
  • "Podle odhadu K.L.Feierabenda, který však není ničím podložen, bylo mnoha desetitisícům osob znemožněno volit, zejména bývalým agrárníkům, kterým řízení o přestupcích proti národní cti podle malého retribučního dekretu vzalo hlasovací právo. Feierabend dále tvrdil, že bezpečností referát pražského magistrátu rozeslal den před volbou asi 15 000 národních socialistů obsílky k řízení, aby nesměli volit. Také v Plzni prý bylo před samými volbami mnoha tisícům nekomunistů doručeno předvolání před trestní komisi městského národního výboru podle malého retribučního dekretu, díky čemuž komunisté poprvé získali při volbách do MNV většinu." (Feierabend, K.L.: Politické vzpomínky III. Brno 1996, s. 315)
  • "Žádný z výše uvedených odhadů nebyl podložen dobovými statistickými údaji ani nebyl dosud prokázán seriózním historickým výzkumem." --Honzula 18:32, 11. 6. 2007 (CEST)

Poznámky:

  1. Drtina byl funkcionář národně socialistické strany, Feierabend bývalý funkcionář strany agrární a v době voleb funkcionář strany národně socialistické.
  2. Podle tvrzení P.Drtiny vyhráli volby v Plzni národní socialisté, což mimochodem zpochybňuje tvrzení, že s pomocí retr. soudnictví ovlivňovala výsledky voleb pouze KSČ.
  3. Ripka, Drtina ani Feierabend netvrdí, že by "principy retribučního soudnictví zbavovaly volebního práva každého, kdo obdržel předvolání k soudu."
  4. "Předvolání k soudu" mohl obdržet pouze svědek; podle příslušných předpisů měl být každý, kdo byl obviněn podle velkého dekretu neprodleně dopraven do zajišťovací vazby (čili nedostal předvolání, ale rovnou si pro něj přišli).
  5. Z příslušných zákonů (tj. Zákon o úpravě stálých seznamů voličských č.28/1946 Sb., Ústavní zákon o ÚNS č.65/1946 Sb. a Zákon o volbě ÚNS č.67/1946 Sb.) vyplývá, že volební právo ztratili vedle právoplatně odsouzených také ti, proti nimž bylo zahájeno vyšetřování podle dekretu č.16/1945 Sb., pokud na ně byla uvalena vyšetřovací vazba (což mělo být vždy), a dále ti, proti nimž bylo do 15.3.1946 učiněno trestní oznámení podle některého retribučního dekretu, pokud odvolací volební komise ONV (v níž bylo po jednom zástupci každé strany NF) rozhodla, že je to ve veřejném zájmu.
  6. Výše uvedeným bodem mimochodem padá tvrzení, že by zahájení tr. řízení podle malého dekrtu automaticky zbavovalo kohokoli práva volit, stejně jako tvrzení, že by zahájení tr. řízení den (nebo pár dní) před volbami mohlo mít za následek vyškrtnutí ze seznamu a ovlivnit výsledek voleb.
  7. Poté, co byly voličské seznamy v březnu uzavřeny, mohla se odvolací volební komise usnést na poznámce o překážce volebního práva, která měla stejné důsledky jako vyškrtnutí. Podle zprávy Ústředního volebního výboru z 3.6.1946, která je uložena v Národním archivu, bylo do okamžiku voleb takových poznámek učiněno 32.294, z toho 17.858 v Čechách. Do tohoto čísla jsou zahrnuty i osoby právoplatně odsouzené, zbavené svéprávnosti a osoby, jimž dosud nebylo přiznáno, resp. vráceno čs. občanství.
  8. Výše uvedená čísla vylučují, aby např. jen v Praze bylo podobným způsobem zbaveno práva volit 20.000 "nekomunistů" nebo desetitisíce "zejména agrárníků".
  9. Je zajímavé, že všichni tří citovaní autoři platnost voleb zpochybnili až s odstupem několika let (např. Paroubek tak učinil večer po oznámení výsledků) a ne v době, kdy měli nejen možnost takovým obviněním něco získat, ale zejména měli prostředky svá tvrzení prokázat (zejména ministr Drtina).
  10. Je rovněž zajímavé, že z citovaných odhadů je nejčastěji opakováno právě to nejfantastičtější číslo.--Honzula 18:32, 11. 6. 2007 (CEST)

Děkuji za obsáhlou reakci. Nejsem pamětníkem, takže jsem vycházel z dostupných zdrojů, a neměl jsem důvod o jejich údajích pochybovat. Je určitě správně, jestliže poukazujete na možný bias práce ÚDV, a bylo by vhodné Vaše námitky, případně s odkazy na originální prameny, včlenit do článku. --Tomáš Pecina 21:33, 11. 6. 2007 (CEST)

Plně souhlasím s tím, aby Vaše závažná zjištění článek obsahoval, avšak bez zbytečně snižujících kommentářů. Navrhuji tuto formulaci: "Podle odhadu Huberta Ripky (1895–1958) bylo z volebních seznamů vyškrtnuto 250 000 – 300 000 osob pod záminkou, že jsou podezřelé z kolaborace s Němci.<ref>Hubert Ripka: Únorová tragédie. Svědectví přímého účastníka. Brno 1995, p. 58</ref> Tento odhad doplňuje Prokop Drtina, který tvrdí, že na základě domnělé kolaborace za války podle tzv. malého retribučního dekretu v Praze zbaveno možnosti volit asi 20 000 nekomunistů. Drtina svůj odhad zakládá na skutečnosti, že komunisté v Praze porazili národní socialisty právě o 20 000 hlasů.<ref>Prokop Drtina: Československo můj osud. Kniha života českého demokrata 20. století. Sv. II, kniha 1. Praha 1991, pp. 163 a 169</ref> Uvedená čísla dále zpřesňuje Ladislav Karel Feierabend (1891–1969), podle něhož bylo mnoha desetitisícům osob znemožněno volit, a to zejména bývalým agrárníkům, kterým řízení o přestupcích proti národní cti podle malého retribučního dekretu vzalo hlasovací právo. Feierabend dále tvrdil, že bezpečností referát pražského magistrátu rozeslal den před volbou asi 15 000 národních socialistů obsílky k řízení, aby nesměli volit. Také v Plzni prý bylo před samými volbami mnoha tisícům nekomunistů doručeno předvolání před trestní komisi městského národního výboru podle malého retribučního dekretu, díky čemuž komunisté poprvé získali při volbách do MNV většinu.<ref>Ladislav Karel Feierabend: Politické vzpomínky III. Brno 1996, p. 315</ref> Tato čísla jsou bez dalšího přejímána do sekundární literatury, aniž by byla ověřena pramenným výzkumem v archivech."Zacheus 08:55, 12. 6. 2007 (CEST)

Dovolím si ještě několik obsáhlých a nudných komentářů.
Tomáš Pecina: Rovněž nejsem pamětníkem, dovolím si dokonce tvrdit, že skoro nikdo z tehdejších účastníků (=voličů) se na Internetu nepohybuje. Před lety jsme však ve škole dostali za úkol připravit se na téma volby '46. Přečetl jsem si tedy pasáž z knihy "Vývoj a současnost voleb a volebního práva v ČSFR", zmíněné volební zákony a pár čísel dobového tisku. Když jsem o půl roku později poprvé četl v Borákově knize ta fantastická čísla, prostě jsem neuvěřil, že něco takového bylo technicky možné. A podle Masarykovy rady "Studuj historické i politické problémy, přemýšlej a nevěř, co nazdařbůh se podává." jsem se pokusil zjistit 1) zdroj této dezinformace, 2) její příčinu, 3) skutečný průběh událostí. Prvních dvou cílů jsem víceméně dosáhl, na třetí se bohužel nedostává času a peněz.
Zacheus: vsuvka "odhad, který však není ničím podložen", není podle mne zbytečně snižujícím komentářem, ale vcelku přesnou charakteristikou. Čtenář, který čte tyto odhady, by měl vědět, že zřejmě nevycházejí z ničeho jiného, než z pocitu frustrace, který měli uvedení politici z prohraných voleb a následného ovládnutí Československa komunisty. Zřejmě si nedokázali připustit, že předvolební sliby komunistů byli pro většinu voličů přitažlivější, než jejich vlastní a chtěli tak omluvit vlastní selhání. Což je podle mne taky jeden z důvodů, proč jsou tyto (dez)informace oblíbené a rozšiřované. Tím druhým důvodem je obyčejná lidská lenost. Je totiž mnohem jednodušší po jedenácté opsat 10x opsaný výmysl, než pátrat po pravdě. Že se tak chová ÚDV, mne nijak nepřekvapuje, mrzí mne to však u historiků a zejména u historiků práva, např. takový P.Mates měl určitě v rukou stejné zdroje jako já, a přesto mu nevadí použít citovanou Feierabendovu pasáž jako věrohodný zdroj a ještě si ji "vylepšit". Mimochodem, přestože by to mělo být základem historické práce, pramenný výzkum v archivech není v tomto případě podmínkou. Uvedená zpráva ústř.vol. komise byla citována v dobovém tisku; teprve před půl rokem jsem si v Národním archivu ověřil, že číslá byla otištěna přesně.
Ale zpět k článku - pokud jste si všimli, Ripkova verze se týká všech retribučních dekretů, dvě zbývající pouze malého dekretu. Informace, že existují dohady o zneužití retribuce ve volbách '46 s příslušným uvedením na pravou míru by proto měl být v článku o retribuci, nebo v článku o dekretech. Zde by se hodila spíše jen zmínka, že podobné spekulace existují (podobně, jako v článku o malém dekretu) + odkaz na místo s podrobným vysvětlením. Případně by mohl vzniknout nový článek věnovaný přímo těmto volbám - po dlouhé době prvním a na dlouhou dobu posledním demokratickým v ČSR... --Honzula 20:13, 12. 6. 2007 (CEST)

Myslím, že do hlav oněch politiků nevidíme. Zdá-li se Vám málo má poslední věta, klidně připište Váš obsáhlý rozbor odsud. Ale mělo by být jasné, že se jedná o Vaše odborné závěry. Zkrátka a dobře, není vhodné míchat zprávu a kommentář. Nejprve byste měl referovat o faktech a teprve pak je rozebírat. —Zacheus 08:45, 13. 6. 2007 (CEST)

Co se týká práce s prameny, ano, máte pravdu, že i dobový tisk je pramen. Proto na znění poslední věty nijak netrvám. Co se týká systematického umístění Vašeho rozboru, konejte, jak uznáte za vhodné. —Zacheus 08:49, 13. 6. 2007 (CEST)