Diskuse k nápovědě:Rozcestníky: Porovnání verzí

Verse z 20. 10. 2006, 19:19

Nejmenší zlo

Nejmenší zlo je, když čtenář dostane stránku, kterou pravděpodobně hledá, než když musí v rozcestníku pracně luštit, která je správná, když to zhusta to ani neví. Pokud podle první (definiční) věty hesla pozná, že je na nesprávné stránce, nechť si klikne na rozcestník, případně na druhý význam. (obé na prvním řádku článku). -- Vít Zvánovec 18:58, 20. 10. 2006 (CEST)

To je neexaktní přístup. Čtenář by měl dostat co nejméně chybných a závádějících informací. --Tomáš Pecina 19:00, 20. 10. 2006 (CEST)

Zcela praktický. Souhlasím s tím, že asymetrické rozcestníky jsou méně logické. Nicméně účelem encyklopedie není být přísně logická, nýbrž praktická. Troufám si tvrdit, že většina lidí bude hledat na Iuridiktu věc jako předmět práva. Je proto nadmíru obtěžující ho posílat na stránku s rozcestníkem, kde se dozví o věci jako rubrice jen proto, že nechceme věci jako předmět práva přiznat určující význam. To samé platí pro Senát. Většina lidí bude hledat poučení o komoře; o soudní organisaci bude hledat poučení v článku o soudu. Vezměme si příklad z Britannicy a nepišme mikroskopická hesla typu Senát (soud). -- Vít Zvánovec 19:13, 20. 10. 2006 (CEST)

Diskriminant

Problém je v tom, že diskriminant není jednoznačně stanoven, a proto je sporné používat genitiv. Co je vhodnější heslo, věc (občanské právo) nebo věc (majetek) apod.? -- Vít Zvánovec 18:46, 20. 10. 2006 (CEST)

Na to nelze exaktně odpovědět. Jako zásada by asi mělo platit, že diskriminant určuje ten, kdo článek vytvoří. --Tomáš Pecina 18:49, 20. 10. 2006 (CEST)

Proto je genitiv matoucí. -- Vít Zvánovec 18:52, 20. 10. 2006 (CEST)

Asymetrické rozcestníky

Asymetrické rozcestníky nejsou rozcestníky uvnitř článků, nýbrž podle terminologie wikipedie rozcestníky s dikriminantem rozcestník. Jsou mnohem vhodnější než symetrické rozcestníky, protože zabraňují zbytečnému klikání. -- Vít Zvánovec 18:52, 20. 10. 2006 (CEST)

To je nepochopení funkce encyklopedie. Jak jsem vysvětlil v posledním odstavci, vadí méně, když se čtenář dostane na rozcestník – tam obvykle ocení sofistikovanost encyklopedie. Na en.wiki jsou symetrické rozcesníky zcela běžné. Diskriminant "(rozcestník)" je matoucí, čtenáře nezajímá vnitřní mechanimus fungování toho, co čte. --Tomáš Pecina 18:57, 20. 10. 2006 (CEST)

Symetrické rozcestníky jsou běžné i na cs:, ale to je špatně. Důsledkem je, že z encyklopedie se stává pouhý výkladový slovník. Diskriminant "(rozcestník)" je pomocný, aby rozcestník neokupoval heslo, které může být užito účelněji. Sofistikovanost encyklopedie dostatečně zajistí odkaz na rozcestník v prvním řádku. -- Vít Zvánovec 19:16, 20. 10. 2006 (CEST)

Umístění šablony jiných významů

Nemá být na konci článku, nýbrž na začátku, aby ten, kdo si nechce přečíst o smluvní straně si mohl pohodlně kliknout na článek o politické straně. -- Vít Zvánovec 18:54, 20. 10. 2006 (CEST)

Nikoli, má být na konci, protože když už jednou je čtenář na článku s diskriminantem, musel se tam dostat ze specifického linku, takže informace o jiných významech je zcela doplňková. Žijete ve světě asymetrických a vnitřních rozcestníků, ale ty zde nechceme. --Tomáš Pecina 18:59, 20. 10. 2006 (CEST)

To je technicistní myšlení. Mohl se tam dostat i z Google, takže ho zajímá jiný význam toho slova. Asymetrické rozcestníky jsou nutné zlo, které zabraňují mnohem většímu zlu rozcestníků symetrických. -- Vít Zvánovec 19:19, 20. 10. 2006 (CEST)