Doba zvýšeného ohrožení republiky: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d
(normy -> právní předpisy)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
'''Doba zvýšeného ohrožení republiky''' ve smyslu poválečného českého práva je období od 21. května 1938 do 31. prosince 1946.
 
'''Doba zvýšeného ohrožení republiky''' ve smyslu poválečného českého práva je období od 21. května 1938 do 31. prosince 1946.
  
Doba zvýšeného ohrožení republiky byla poprvé definována v § 17 dekretu č. 6/1945 Úř. věst. čsl. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a později znovu v § 18 stejnojmenného [[Dekret č. 16/1945 Sb.|dekretu č. 16/1945 Sb.]] Jako počátek tohoto období bylo určeno datum tzv. "částečné mobilizace" (oficiálně šlo o "mimořádná opatření" a "ostrahu hranic" v důsledku falešného poplachu vlastní i spojeneckých rozvědek). Konec tohoto období byl v souladu s citovaným § 18 dekretu stanoven vládním nařízením č. 217/1946 Sb na konec roku 1946.
+
Doba zvýšeného ohrožení republiky byla poprvé definována v § 17 dekretu č. 6/1945 Úř. věst. čsl. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a později znovu v § 18 stejnojmenného [[Dekret č. 16/1945 Sb.|dekretu č. 16/1945 Sb.]] Jako počátek tohoto období bylo určeno datum tzv. "částečné mobilizace" (oficiálně šlo o "mimořádná opatření" a "ostrahu hranic" v důsledku falešného poplachu vlastní i spojeneckých rozvědek). Konec tohoto období byl v souladu s citovaným § 18 dekretu stanoven vládním nařízením č. 217/1946 [[Sb.]] na konec roku 1946.
  
Pro toto období byla charakteristická především mimořádná vojenská opatření (stejně dobře by se tedy pro dobu zvýšeného ohrožení hodil i termín [[výjimečný stav]]), proto se po válce všeobecně předpokládalo, že doba zvýšeného ohrožení republiky skončí společně s ukončením branné pohotovosti státu k 31.12.1945, což se ovšem nestalo a doba zvýšeného ohrožení republiky byla ukončena až o rok později.
+
Pro toto období byla charakteristická především mimořádná vojenská opatření (stejně dobře by se tedy pro dobu zvýšeného ohrožení hodil i termín [[výjimečný stav]]), proto se po válce všeobecně předpokládalo, že doba zvýšeného ohrožení republiky skončí společně s ukončením branné pohotovosti státu k 31. 12. 1945, což se ovšem nestalo a doba zvýšeného ohrožení republiky byla ukončena až o rok později.
  
V souladu s teorií o [[výjimečný stav|výjimečném stavu]], který byl takto nastolen, byly chování a skutky československých občanů a dalších osob v daném období posuzovány daleko přísněji (a to i [[retroaktivita|zpětně]]) a za případné prohřešky byly uloženy přísnější [[sankce]], než znalo předchozí československé právo. Vedle citovaného [[Dekret č. 16/1945 Sb.|dekretu č. 16/1945 Sb.]] s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité normy, vesměs retribuční povahy, např. [[ústavní dekret č. 33/1945 Sb.]] o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, nebo [[dekret č. 138/1945 Sb.]] o trestání některých provinění proti národní cti.
+
V souladu s teorií o [[výjimečný stav|výjimečném stavu]], který byl takto nastolen, byly chování a skutky československých občanů a dalších osob v daném období posuzovány daleko přísněji (a to i [[retroaktivita|zpětně]]) a za případné prohřešky byly uloženy přísnější [[sankce]], než znalo předchozí československé právo. Vedle citovaného [[Dekret č. 16/1945 Sb.|dekretu č. 16/1945 Sb.]] s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité [[právní předpis]]y, vesměs retribuční povahy, např. [[ústavní dekret č. 33/1945 Sb.]] o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, nebo [[dekret č. 138/1945 Sb.]] o trestání některých provinění proti národní cti.
  
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==

Aktuální verse z 1. 4. 2008, 21:49

Doba zvýšeného ohrožení republiky ve smyslu poválečného českého práva je období od 21. května 1938 do 31. prosince 1946.

Doba zvýšeného ohrožení republiky byla poprvé definována v § 17 dekretu č. 6/1945 Úř. věst. čsl. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a později znovu v § 18 stejnojmenného dekretu č. 16/1945 Sb. Jako počátek tohoto období bylo určeno datum tzv. "částečné mobilizace" (oficiálně šlo o "mimořádná opatření" a "ostrahu hranic" v důsledku falešného poplachu vlastní i spojeneckých rozvědek). Konec tohoto období byl v souladu s citovaným § 18 dekretu stanoven vládním nařízením č. 217/1946 Sb. na konec roku 1946.

Pro toto období byla charakteristická především mimořádná vojenská opatření (stejně dobře by se tedy pro dobu zvýšeného ohrožení hodil i termín výjimečný stav), proto se po válce všeobecně předpokládalo, že doba zvýšeného ohrožení republiky skončí společně s ukončením branné pohotovosti státu k 31. 12. 1945, což se ovšem nestalo a doba zvýšeného ohrožení republiky byla ukončena až o rok později.

V souladu s teorií o výjimečném stavu, který byl takto nastolen, byly chování a skutky československých občanů a dalších osob v daném období posuzovány daleko přísněji (a to i zpětně) a za případné prohřešky byly uloženy přísnější sankce, než znalo předchozí československé právo. Vedle citovaného dekretu č. 16/1945 Sb. s tímto termínem, resp. časovým obdobím, operovaly i další důležité právní předpisy, vesměs retribuční povahy, např. ústavní dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, nebo dekret č. 138/1945 Sb. o trestání některých provinění proti národní cti.

Vizte též