Federace: Porovnání verzí
(Nová strana: '''Federace''' je spolek několika států, který mezinárodněprávní subjektivitu. Nejznámější federací jsou USA, Švýcarsko, Rakousko a Německo. Opakem federace je ...) |
(zmena formulace, viz diskuze) |
||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Federace''' je [[spolek]] několika [[stát]]ů, který mezinárodněprávní subjektivitu. Nejznámější federací jsou USA, Švýcarsko, Rakousko a Německo. Opakem federace je unitární stát, konfederace nebo personální unie. | + | '''Federace''' je [[spolek]] několika [[stát]]ů, který má mezinárodněprávní subjektivitu. Nejznámější federací jsou USA, Švýcarsko, Rakousko a Německo. Opakem federace je unitární stát, konfederace nebo personální unie. |
| + | |||
| + | S pojmem federace souvisí poněkud šířeji chápaný pojem federalismu. K tomu Kenji Yoshino uvádí: "Federalismus je jedno z těch slov, které mohou mít naprosto protichůdné významy, jako třeba slovo "sanction". Když byl v roce 1810 v USA někdo zastánce federalismu, byl to přívrženec silné centrální vlády na úkor států. Na začátku 21. století naopak obvykle za příznivce federalismu označujeme lidi, kteří chtějí posílit moc států na úkor federální vlády."[http://jinepravo.blogspot.com/2008/01/vod-do-souasn-evropsk-stavn-debaty.html#c4764674421062848623] | ||
| + | |||
| + | == Teorie federalismu<ref>Václav Pavlíček a kol: Ústavní právo a státověda, ISBN 80-7201-141-3, str. 135</ref> == | ||
| + | * ''teorie nadstátu'' (''Oberstaatstheorie'') - upřednostňuje federální stát na úkor členských zemí, vytváří mezi nimi vztahy hierarchie, typické zejména pro německou klasickou státovědu | ||
| + | * ''teorie dělené suverenity'' - klade důraz na samostatnou státnost členských jednotek federace a jejich ústavní autonomii (USA, Švýcarsko) | ||
| + | * ''normativní teorie spolkového státu'' - odmítá dualitu federálního státu a členských států, suverenitu nepřisuzuje ani jednomu z nich, ale "společnému státu" - "jednotě Spolku a zemí" (vliv Německo, Rakousko) | ||
| + | |||
| + | == Kompetence == | ||
| + | V každé federaci jsou 3 druhy [[kompetence|kompetencí]]: | ||
| + | # výlučné federace. V EU je to např. měnová politika (v rámci EU). | ||
| + | # sdílené. V EU je to např. BOZP. | ||
| + | # výlučné členského státu. V EU je to např. regulace prostituce. | ||
== Příklady federací == | == Příklady federací == | ||
| Řádka 8: | Řádka 21: | ||
# Kanada | # Kanada | ||
# Německo | # Německo | ||
| − | # Rakousko | + | # [[Rakousko]] |
# Švýcarsko | # Švýcarsko | ||
| − | # | + | # [[USA]] |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | Federální prvky má i [[Evropská unie]], neboť její nařízení jsou přímo závazné ve všech členských státech. EU je však velice nedokonalou federací. Je to způsobeno tím, že evropská společenství byla původně pouhými mezinárodními organisacemi. | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | == {{Externí odkazy}} == | |
| + | * [http://www.yale.edu/lawweb/avalon/federal/fed39.htm Principy federalismu] (anglicky) | ||
| − | ==== | + | == Reference == |
| − | + | <references /> | |
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | [[Kategorie:Ústavní právo]] | |
Aktuální verse z 10. 2. 2010, 00:31
Federace je spolek několika států, který má mezinárodněprávní subjektivitu. Nejznámější federací jsou USA, Švýcarsko, Rakousko a Německo. Opakem federace je unitární stát, konfederace nebo personální unie.
S pojmem federace souvisí poněkud šířeji chápaný pojem federalismu. K tomu Kenji Yoshino uvádí: "Federalismus je jedno z těch slov, které mohou mít naprosto protichůdné významy, jako třeba slovo "sanction". Když byl v roce 1810 v USA někdo zastánce federalismu, byl to přívrženec silné centrální vlády na úkor států. Na začátku 21. století naopak obvykle za příznivce federalismu označujeme lidi, kteří chtějí posílit moc států na úkor federální vlády."[1]
Teorie federalismu[1]
- teorie nadstátu (Oberstaatstheorie) - upřednostňuje federální stát na úkor členských zemí, vytváří mezi nimi vztahy hierarchie, typické zejména pro německou klasickou státovědu
- teorie dělené suverenity - klade důraz na samostatnou státnost členských jednotek federace a jejich ústavní autonomii (USA, Švýcarsko)
- normativní teorie spolkového státu - odmítá dualitu federálního státu a členských států, suverenitu nepřisuzuje ani jednomu z nich, ale "společnému státu" - "jednotě Spolku a zemí" (vliv Německo, Rakousko)
Kompetence
V každé federaci jsou 3 druhy kompetencí:
- výlučné federace. V EU je to např. měnová politika (v rámci EU).
- sdílené. V EU je to např. BOZP.
- výlučné členského státu. V EU je to např. regulace prostituce.
Příklady federací
Federální prvky má i Evropská unie, neboť její nařízení jsou přímo závazné ve všech členských státech. EU je však velice nedokonalou federací. Je to způsobeno tím, že evropská společenství byla původně pouhými mezinárodními organisacemi.
Další odkazy
- Principy federalismu (anglicky)
Reference
- ↑ Václav Pavlíček a kol: Ústavní právo a státověda, ISBN 80-7201-141-3, str. 135
