Federace: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(+rozsireni)
d (Typo)
Řádka 3: Řádka 3:
 
Pojem federalismu je nejasný. Kenji Yoshino tvrdí: "Federalismus je jedno z těch slov, které mohou mít naprosto protichůdné významy, jako třeba slovo "sanction". Když byl v roce 1810 v USA někdo zastánce federalismu, byl to přívrženec silné centrální vlády na úkor států. Na začátku 21. století naopak obvykle za příznivce federalismu označujeme lidi, kteří chtějí posílit moc států na úkor federální vlády."[http://jinepravo.blogspot.com/2008/01/vod-do-souasn-evropsk-stavn-debaty.html#c4764674421062848623]
 
Pojem federalismu je nejasný. Kenji Yoshino tvrdí: "Federalismus je jedno z těch slov, které mohou mít naprosto protichůdné významy, jako třeba slovo "sanction". Když byl v roce 1810 v USA někdo zastánce federalismu, byl to přívrženec silné centrální vlády na úkor států. Na začátku 21. století naopak obvykle za příznivce federalismu označujeme lidi, kteří chtějí posílit moc států na úkor federální vlády."[http://jinepravo.blogspot.com/2008/01/vod-do-souasn-evropsk-stavn-debaty.html#c4764674421062848623]
  
== Teorie federalismu<ref>Václav Pavlíček a kol: Ústaví právo a státověda, ISBN 80-7201-141-3, str. 135</ref> ==
+
== Teorie federalismu<ref>Václav Pavlíček a kol: Ústavní právo a státověda, ISBN 80-7201-141-3, str. 135</ref> ==
 
* ''teorie nadstátu'' (''Oberstaatstheorie'') - upřednostňuje federální stát na úkor členských zemí, vytváří mezi nimi vztahy hierarchie, typické zejména pro německou klasickou státovědu
 
* ''teorie nadstátu'' (''Oberstaatstheorie'') - upřednostňuje federální stát na úkor členských zemí, vytváří mezi nimi vztahy hierarchie, typické zejména pro německou klasickou státovědu
 
* ''teorie dělené suverenity'' - klade důraz na samostatnou státnost členských jednotek federace a jejich ústavní autonomii (USA, Švýcarsko)
 
* ''teorie dělené suverenity'' - klade důraz na samostatnou státnost členských jednotek federace a jejich ústavní autonomii (USA, Švýcarsko)

Verse z 2. 2. 2010, 13:25

Federace je spolek několika států, který mezinárodněprávní subjektivitu. Nejznámější federací jsou USA, Švýcarsko, Rakousko a Německo. Opakem federace je unitární stát, konfederace nebo personální unie.

Pojem federalismu je nejasný. Kenji Yoshino tvrdí: "Federalismus je jedno z těch slov, které mohou mít naprosto protichůdné významy, jako třeba slovo "sanction". Když byl v roce 1810 v USA někdo zastánce federalismu, byl to přívrženec silné centrální vlády na úkor států. Na začátku 21. století naopak obvykle za příznivce federalismu označujeme lidi, kteří chtějí posílit moc států na úkor federální vlády."[1]

Teorie federalismu[1]

  • teorie nadstátu (Oberstaatstheorie) - upřednostňuje federální stát na úkor členských zemí, vytváří mezi nimi vztahy hierarchie, typické zejména pro německou klasickou státovědu
  • teorie dělené suverenity - klade důraz na samostatnou státnost členských jednotek federace a jejich ústavní autonomii (USA, Švýcarsko)
  • normativní teorie spolkového státu - odmítá dualitu federálního státu a členských států, suverenitu nepřisuzuje ani jednomu z nich, ale "společnému státu" - "jednotě Spolku a zemí" (vliv Německo, Rakousko)

Kompetence

V každé federaci jsou 3 druhy kompetencí:

  1. výlučné federace. V EU je to např. měnová politika (v rámci EU).
  2. sdílené. V EU je to např. BOZP.
  3. výlučné členského státu. V EU je to např. regulace prostituce.

Příklady federací

  1. Austrálie
  2. Belgie
  3. Československo
  4. Jugoslávie
  5. Kanada
  6. Německo
  7. Rakousko
  8. Švýcarsko
  9. USA

Federální prvky má i Evropská unie, neboť její nařízení jsou přímo závazné ve všech členských státech. EU je však velice nedokonalou federací. Je to způsobeno tím, že evropská společenství byla původně pouhými mezinárodními organisacemi.

Další odkazy

Reference

  1. Václav Pavlíček a kol: Ústavní právo a státověda, ISBN 80-7201-141-3, str. 135