Juspositivismus: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Kategorie)
d (Robot: Automated text replacement (- - + – ))
Řádka 1: Řádka 1:
 
'''Juspositivismus''' je směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam [[pozitivní právo|positivního práva]] na úkor [[přirozené právo|práva přirozeného]]. Opačná škola se nazývá [[jusnaturalismus]].
 
'''Juspositivismus''' je směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam [[pozitivní právo|positivního práva]] na úkor [[přirozené právo|práva přirozeného]]. Opačná škola se nazývá [[jusnaturalismus]].
  
Juspositivisté vytýkají jusnaturalistům přehnaný [[subjektivismus]] - soudce, který se necítí striktně vázán psaným právem, snáze podléhá vnějším vlivům a emocím a jeho rozhodování bývá nepředvídatelné a voluntaristické.
+
Juspositivisté vytýkají jusnaturalistům přehnaný [[subjektivismus]] – soudce, který se necítí striktně vázán psaným právem, snáze podléhá vnějším vlivům a emocím a jeho rozhodování bývá nepředvídatelné a voluntaristické.
  
 
Zvláštní místo má juspositivismus v právu [[:cs:totalita|totalitních režimů]]: přehnaný důraz na nutnost vyhovět psané normě a nezabývat se společenskými důsledky rozhodnutí vede k odlidštění a mechanisaci aplikace práva a umožňuje státu legalisovat útlak určitých společenských nebo etnických skupin, neboť represi skrývá pod rouškou přísného dodržování "práva".
 
Zvláštní místo má juspositivismus v právu [[:cs:totalita|totalitních režimů]]: přehnaný důraz na nutnost vyhovět psané normě a nezabývat se společenskými důsledky rozhodnutí vede k odlidštění a mechanisaci aplikace práva a umožňuje státu legalisovat útlak určitých společenských nebo etnických skupin, neboť represi skrývá pod rouškou přísného dodržování "práva".
  
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]

Verse z 4. 10. 2006, 12:12

Juspositivismus je směr právního myšlení, který zdůrazňuje význam positivního práva na úkor práva přirozeného. Opačná škola se nazývá jusnaturalismus.

Juspositivisté vytýkají jusnaturalistům přehnaný subjektivismus – soudce, který se necítí striktně vázán psaným právem, snáze podléhá vnějším vlivům a emocím a jeho rozhodování bývá nepředvídatelné a voluntaristické.

Zvláštní místo má juspositivismus v právu totalitních režimů: přehnaný důraz na nutnost vyhovět psané normě a nezabývat se společenskými důsledky rozhodnutí vede k odlidštění a mechanisaci aplikace práva a umožňuje státu legalisovat útlak určitých společenských nebo etnických skupin, neboť represi skrývá pod rouškou přísného dodržování "práva".