Kolektivní vina: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (Typo)
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
'''Kolektivní vina''' (angl. ''collective guilt'', fr. ''culpabilité collective'', něm. ''Kollektivschuld'') je představa, podle níž je na místě přičítat pochybení orgánů nebo jednotlivých členů určitého kolektivního útvaru, např. [[stát]]u, národa, [[město|města]] nebo [[obec|obce]], [[vězení|vězeňského]] oddělení, školní třídy atp., všem jeho členům bez rozdílu.
 
'''Kolektivní vina''' (angl. ''collective guilt'', fr. ''culpabilité collective'', něm. ''Kollektivschuld'') je představa, podle níž je na místě přičítat pochybení orgánů nebo jednotlivých členů určitého kolektivního útvaru, např. [[stát]]u, národa, [[město|města]] nebo [[obec|obce]], [[vězení|vězeňského]] oddělení, školní třídy atp., všem jeho členům bez rozdílu.
  
Je to velmi starý princip, který je podložen křesťanským pojetím kolektivní odpovědnosti a jejího odčinění obětí jednotlivce (tzv. "dědičný hřích"). Kolektivní ručení bylo obvyklé i v některých středověkých společnostech, např. v ruských občinách.
+
Je to velmi starý princip, který je podložen starozákonním pojetím kolektivní odpovědnosti a jejího odčinění obětí jednotlivce (tzv. "dědičný hřích"). Kolektivní [[ručení]] bylo obvyklé i v některých orientálních společnostech, např. v ruských občinách.
  
 
V právu je použití kolektivní viny obecně vyloučeno, uplatňuje se však v celé řadě individuálních [[právní institut|právních institutů]]:
 
V právu je použití kolektivní viny obecně vyloučeno, uplatňuje se však v celé řadě individuálních [[právní institut|právních institutů]]:
 
* solidární [[ručení]] všech [[společník]]ů [[veřejná obchodní společnost|veřejné obchodní společnosti]] nebo [[komplementář]]ů [[komanditní společnost]]i
 
* solidární [[ručení]] všech [[společník]]ů [[veřejná obchodní společnost|veřejné obchodní společnosti]] nebo [[komplementář]]ů [[komanditní společnost]]i
 
* solidární odpovědnost za [[škoda|škodu]]
 
* solidární odpovědnost za [[škoda|škodu]]
* [[spolupachatelství]] v [[trestní právo|trestním právu]]
+
* [[spolupachatelství]] v [[trestní právo|trestním právu]]; to je však sporné
  
Ve všech těchto situacích je však uplatnění tohoto principu legitimní: např. osoba, která se účastní [[trestný čin|trestného činu]], odpovídá za jeho následek tak, jako by jej spáchala sama, protože jinak by nebylo možné postihnout celou řadu zločinů páchaných organisovanou skupinou pachatelů – zájem na přesném rozdělení individuální viny ustupuje zájmu na účinnosti represe.
+
Ve všech těchto situacích je však uplatnění tohoto principu legitimní: např. osoba, která se účastní [[trestný čin|trestného činu]], odpovídá za jeho následek tak, jako by jej spáchala sama, protože jinak by nebylo možné postihnout celou řadu zločinů páchaných [[organisovaná skupina|organisovanou skupinou]] [[pachatel]]ů – zájem na přesném rozdělení individuální viny ustupuje zájmu na účinnosti represe.
  
Na principu kolektivní viny byl založen i poválečný "odsud" sudetských Němců, kteří byli potrestáni odnětím [[státního občanství]], vyhnáním z vlasti a [[konfiskace|konfiskací]] [[majetek|majetku]] za zločiny, jichž se dopustil německý stát.
+
Na principu kolektivní viny byl založen i poválečný "odsun" sudetských Němců, kteří byli potrestáni odnětím [[státní občanství|státního občanství]], vyhnáním z vlasti a [[konfiskace|konfiskací]] [[majetek|majetku]] za zločiny, jichž se dopustil německý stát.
  
{{Viztéž}}
+
== {{Interní odkazy}} ==
 
* [[škoda]]
 
* [[škoda]]
* [[spolupachatelství]]
 
 
* [[Benešovy dekrety]]
 
* [[Benešovy dekrety]]
  
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]
 
[[Kategorie:Základní pojmy]]

Aktuální verse z 8. 11. 2008, 13:25

Kolektivní vina (angl. collective guilt, fr. culpabilité collective, něm. Kollektivschuld) je představa, podle níž je na místě přičítat pochybení orgánů nebo jednotlivých členů určitého kolektivního útvaru, např. státu, národa, města nebo obce, vězeňského oddělení, školní třídy atp., všem jeho členům bez rozdílu.

Je to velmi starý princip, který je podložen starozákonním pojetím kolektivní odpovědnosti a jejího odčinění obětí jednotlivce (tzv. "dědičný hřích"). Kolektivní ručení bylo obvyklé i v některých orientálních společnostech, např. v ruských občinách.

V právu je použití kolektivní viny obecně vyloučeno, uplatňuje se však v celé řadě individuálních právních institutů:

Ve všech těchto situacích je však uplatnění tohoto principu legitimní: např. osoba, která se účastní trestného činu, odpovídá za jeho následek tak, jako by jej spáchala sama, protože jinak by nebylo možné postihnout celou řadu zločinů páchaných organisovanou skupinou pachatelů – zájem na přesném rozdělení individuální viny ustupuje zájmu na účinnosti represe.

Na principu kolektivní viny byl založen i poválečný "odsun" sudetských Němců, kteří byli potrestáni odnětím státního občanství, vyhnáním z vlasti a konfiskací majetku za zločiny, jichž se dopustil německý stát.

Vizte též