Konsensuální kontrakt

Verse z 13. 9. 2010, 18:27; Augustin Machacek (Diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verse | zobrazit současnou versi (rozdíl) | Novější verse → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání

Konsensuální kontrakt (z lat. consentire = "souhlasit" a contractus = "smlouva") je druh smlouvy, k jejímuž uzavření dochází už souhlasným projevem vůle stran, nikoli až fysickým předáním věci, jež je předmětem smlouvy, jak je tomu u reálných kontraktů.

Pojem vznikl ve starém Římě v průběhu 2. stol. př. Kr. Na svou dobu bylo uznání právně vymahatelného nároku na plnění na základě pouhé dohody a bez jakékoli záruky velmi průkopnické a revoluční. Samotný princip konsensuálních kontraktů se tak řadí mezi hlavní odkazy římské jurisprudence pozdějšímu právnímu vývoji.

Mezi konsensuální kontrakty v antickém Římě patřily: koupě/prodej (smlouvá trhová, emptio venditio), pacht a nájem (locatio conductio rei), smlouva o dílo (locatio conductio operis), smlouva pracovní (locatio conductio operarum), smlouva společenská (societas) a smlouva příkazní (mandatum).

Vizte též