Kraj: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
 
Řádka 32: Řádka 32:
 
V roce [[:cs:1849|1849]] byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce [[:cs:1854|1854]] byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce [[:cs:1862|1862]] bylo krajské zřízení zrušeno.
 
V roce [[:cs:1849|1849]] byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce [[:cs:1854|1854]] byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce [[:cs:1862|1862]] bylo krajské zřízení zrušeno.
  
Kraje byly obnoveny v roce [[:cs:1949|1949]] a radikálně reformovány v roce [[:cs:1960|1960]]. V roce [[:cs:1990|1990]] byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce [[1997]]. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou).
+
Kraje byly obnoveny v roce [[:cs:1949|1949]] a radikálně reformovány v roce [[:cs:1960|1960]]. V roce [[:cs:1990|1990]] byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce [[:cs:1997|1997]]. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. [[daň]]ovou).
  
 
== Vnější odkazy ==
 
== Vnější odkazy ==
 
* [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/2/2c/Cechy.zupy.1920.png obrázek žup]
 
* [http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/2/2c/Cechy.zupy.1920.png obrázek žup]

Verse z 3. 9. 2006, 13:17

Kraj je tradiční větší jednotkou územní samosprávy v českých zemích. V některých státech mu odpovídá župa.

V gothice vzniklo v Českém království 12 krajů. V čele krajů stáli poprávci (iudices provinciales) a 2 krajští hejtmani. V druhé polovině 15. století existovaly tyto kraje:

  1. pražskýkouřimský
  2. slánský neměl poprávce.
  3. žatecký
  4. bechyňský
  5. prácheňský (písecký): v Písku sídlil kmet. Byl spojen s vltavským děkanátem a podbrdskou cudou.
  6. plzeňský
  7. rakovnický neměl poprávce.
  8. litoměřický
  9. boleslavský
  10. hradecký
  11. chrudimský byl spojen s mýtským děkanátem.
  12. čáslavský

K tomu existovaly ještě 4 vnější kraje:

  1. Loketsko
  2. Trutnovsko
  3. Žitavsko
  4. Kladsko

V roce 1714 byla provedena územní reforma:

  1. slánský kraj zanikl připojením k rakovnickému kraji a do Slaného bylo přeloženo sídelní město.
  2. k žateckému kraji bylo připojeno Loketsko a Chebsko.
  3. berounský kraj vznikl vydělením Vltavska a Podbrdska z píseckého kraje.
  4. z litoměřického krej bylo odděleno mělnické panství.
  5. k boleslavskému kraji byla připojena část brandýského panství a celé mělnické panství.

V roce 1751 bechyňský kraj rozdělen na podíl táborský a budějovický, plzeňský na podíl plzeňský a klatovský, žatecký na podíl žatecký a loketský a hradecký na podíl hradecký a bydžovský.

V roce 1849 byla provedena radikální reforma, kdy zůstalo pouze 7 krajů (krajských vlád) a 13 zemských (tj. krajských) soudů. V roce 1854 byla provedena nová reforma: bylo zřízeno 13 krajů a 15 krajských soudů. V roce 1862 bylo krajské zřízení zrušeno.

Kraje byly obnoveny v roce 1949 a radikálně reformovány v roce 1960. V roce 1990 byly zrušeny krajské národní výbory, které byly obecnými správními úřady. V nové podobě byly kraje obnoveny v roce 1997. Území krajů z roku 1960 dodnes přežívají v soudní obvody a správní obvody pro zvláštní státní správu (např. daňovou).

Vnější odkazy