Legalismus: Porovnání verzí
(Georg Friedrich Puchta (1798–1846) řekl: „Je pouze illusí, pokud si někdo myslí nebo tvrdí, že právo se stává jistějším, nepochybnějším a pro každého lépe poznatelným, když bude vytvořené ve formě zákonů.“[http://ji) |
(aproti tomu ústavní soud výslovně říká: ''"Spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým soudce interpretuje a aplikuje právo, jako hodnotový činitel. Spravedlnost je hodnotovým principem, který je společný všem demokrati) |
||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
[[Georg Friedrich Puchta]] (1798–1846) řekl: „Je pouze illusí, pokud si někdo myslí nebo tvrdí, že právo se stává jistějším, nepochybnějším a pro každého lépe poznatelným, když bude vytvořené ve formě zákonů.“[http://jinepravo.blogspot.com/2010/08/tomas-sobek-nenapadna-propaganda-z.html] | [[Georg Friedrich Puchta]] (1798–1846) řekl: „Je pouze illusí, pokud si někdo myslí nebo tvrdí, že právo se stává jistějším, nepochybnějším a pro každého lépe poznatelným, když bude vytvořené ve formě zákonů.“[http://jinepravo.blogspot.com/2010/08/tomas-sobek-nenapadna-propaganda-z.html] | ||
| − | Od legalismu je třeba lišit [[textualismus]]; ten hledá přímočarý výklad textu právní normy, zatímco legalismus může konstruovat i velmi sofistikované důvody, proč je třeba rozhodnout nespravedlivě. Legalismus často vytýká [[obecný soud|obecným soudům]] [[Ústavní soud]], který v mnoha svých nálezech hovoří o tom, že jejich rozhodování je pouze sofistikovaně odůvodňovaným bezprávím. Okřídlenou je věta soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Mgr. Pavla Riedlbaucha: ''"Uvědomuji si, že můj rozsudek není příliš spravedlivý…" | + | Od legalismu je třeba lišit [[textualismus]]; ten hledá přímočarý výklad textu právní normy, zatímco legalismus může konstruovat i velmi sofistikované důvody, proč je třeba rozhodnout nespravedlivě. Legalismus často vytýká [[obecný soud|obecným soudům]] [[Ústavní soud]], který v mnoha svých nálezech hovoří o tom, že jejich rozhodování je pouze sofistikovaně odůvodňovaným bezprávím. Okřídlenou je věta soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Mgr. Pavla Riedlbaucha: ''"Uvědomuji si, že můj rozsudek není příliš spravedlivý…"'' Naproti tomu ústavní soud výslovně říká: ''"Spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým soudce interpretuje a aplikuje právo, jako hodnotový činitel. Spravedlnost je hodnotovým principem, který je společný všem demokratickým právním řádům."''[http://jinepravo.blogspot.com/2010/08/judikatorni-odklony-v-hledacku-us.html] |
'' | '' | ||
== {{Interní odkazy}} == | == {{Interní odkazy}} == | ||
Verse z 25. 8. 2010, 16:13
Legalismus je právní doktrina, která lpí na psaných pramenech práva a odmítá přihlížet k jiným okolnostem, zvláště k požadavku, aby soudní rozhodování bylo spravedlivé.
Georg Friedrich Puchta (1798–1846) řekl: „Je pouze illusí, pokud si někdo myslí nebo tvrdí, že právo se stává jistějším, nepochybnějším a pro každého lépe poznatelným, když bude vytvořené ve formě zákonů.“[1]
Od legalismu je třeba lišit textualismus; ten hledá přímočarý výklad textu právní normy, zatímco legalismus může konstruovat i velmi sofistikované důvody, proč je třeba rozhodnout nespravedlivě. Legalismus často vytýká obecným soudům Ústavní soud, který v mnoha svých nálezech hovoří o tom, že jejich rozhodování je pouze sofistikovaně odůvodňovaným bezprávím. Okřídlenou je věta soudce Obvodního soudu pro Prahu 2 Mgr. Pavla Riedlbaucha: "Uvědomuji si, že můj rozsudek není příliš spravedlivý…" Naproti tomu ústavní soud výslovně říká: "Spravedlnost musí být přítomna vždy v procesu, kterým soudce interpretuje a aplikuje právo, jako hodnotový činitel. Spravedlnost je hodnotovým principem, který je společný všem demokratickým právním řádům."[2]
