Legislativa: Porovnání verzí
(systematisace) |
(# pro process přijímání právního předpisu ministerstvem, v případě vladních nařízení nebo zákonů dále vládou, v případě zákonů dále parlamentem a případné veto hlavy st) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| − | '''Legislativa''' | + | '''Legislativa''' je pojem, kterého se v češtině užívá ve trojím významu: |
| + | # pro process přijímání [[právní předpis|právního předpisu]] [[ministerstvo|ministerstvem]], v případě vladních nařízení nebo zákonů dále [[vláda|vládou]], v případě zákonů dále [[parlament]]em a případné veto hlavy státu – angl. ''lawmaking''. | ||
| + | # pro [[právní řád]] (právní předpisy) – angl. ''legislation'', nebo | ||
| + | # pro ''zákonodárnou moc'', tzn. státní orgány nadané [[pravomoc]]í vydávat [[zákon]]y, tzn. [[parlament]] – angl. ''legislature''. | ||
== Legislativní technika == | == Legislativní technika == | ||
Verse z 9. 12. 2010, 16:18
Legislativa je pojem, kterého se v češtině užívá ve trojím významu:
- pro process přijímání právního předpisu ministerstvem, v případě vladních nařízení nebo zákonů dále vládou, v případě zákonů dále parlamentem a případné veto hlavy státu – angl. lawmaking.
- pro právní řád (právní předpisy) – angl. legislation, nebo
- pro zákonodárnou moc, tzn. státní orgány nadané pravomocí vydávat zákony, tzn. parlament – angl. legislature.
Obsah
Legislativní technika
Je upravena v čl. 25 až 75 legislativních pravidel. Její aktuální stav v ČR je nevábný a legislativní rada vlády s tím mnoho nedělá. Příkladem je dogma, že právní pojem používaný v zákoně nesmí být definován v prováděcím předpisu. Přitom na tom není nic špatného a naopak je to žádoucí. Další typickou špatnou legislativní technikou je vymezení působnosti předpisu pomocí právního pojmu. Např. místo toho, aby se řeklo, že se předpis vztahuje pouze na zlato o ryzosti 333 ‰ a vyšší, tak se normuje, že zlato je pouze zlato o ryzosti 333 ‰ a vyšší a dále se hovoří již jen o zlatu v tomto posunutém významu. Tato praxe přispívá k odtrženosti práva od běžného jazyka.
Za Rakouska nebyly nejprve odstavce v paragrafu číslovány. Jednalo se tedy o aliney. Platila zásada, že každá věta tvoří samostatnou alineu. Příklad.
Legislativní process
V ČR je vysoce formalisovaný a aby byl usnadněn, bylo v 90. letech 20. století zavedeno členění připomínek na zásadní a doporučující. Zásadní připomínky se vypořádávají takto:
- předkladatel připomínku (zcela) akceptuje,
- předkladatel připomínku akceptuje částečně,
- připomínkové místo pak s vypořádáním souhlasí, nebo
- připomínkové místo trvá na rozporu
- předkladatel připomínku neakceptuje
- připomínkové místo pak od připomínky ustoupí, nebo
- připomínkové místo trvá na rozporu
Vizte též
Prameny a literatura
- Zbyněk Šín: Tvorba práva a jeho interpretace. In Právní zpravodaj 3/2008, pp. 12–13 (povšechné informace).
Další odkazy
- legislativní pravidla (PDF)
- slovenská legislativní pravidla
- Knihovna připravované legislativy (eKLEP; veřejnosti nejsou přístupné připomínky připomínkových míst)
- Iniciativa legislativní stop-stav
- en:Bill (proposed law) (anglicky)
