Lex Masaryk: Porovnání verzí
(→{{Interní odkazy}}) |
(pravice a levice) |
||
| Řádka 15: | Řádka 15: | ||
''Lex Masaryk'', resp. ustanovení jeho § 1 odst. 1, je příkladem nesprávného použití formy zákona pro politickou proklamaci, která – pokud je vůbec přípustné, aby [[zákonodárný sbor]] jako celek takové politické gesto učinil – měla mít vhodnější formu [[usnesení]]. Příslušné ustanovení je daleko spíš [[vyznamenání]]m než [[právní norma|právní normou]] (státní vyznamenání se však v dobře přijetí zákona ještě neudělovala) a je otázkou, zda je vůbec [[ústava|ústavně]] konformní deklarovat [[právní předpis|právním předpisem]] hodnocení historické osobnosti, protože ''[[stricto sensu]]'' je tak omezována [[svoboda projevu]] a [[svoboda vědeckého bádání]]. Samotná věta o Masarykových zásluhách přitom může být jen těžko zpochybněna. | ''Lex Masaryk'', resp. ustanovení jeho § 1 odst. 1, je příkladem nesprávného použití formy zákona pro politickou proklamaci, která – pokud je vůbec přípustné, aby [[zákonodárný sbor]] jako celek takové politické gesto učinil – měla mít vhodnější formu [[usnesení]]. Příslušné ustanovení je daleko spíš [[vyznamenání]]m než [[právní norma|právní normou]] (státní vyznamenání se však v dobře přijetí zákona ještě neudělovala) a je otázkou, zda je vůbec [[ústava|ústavně]] konformní deklarovat [[právní předpis|právním předpisem]] hodnocení historické osobnosti, protože ''[[stricto sensu]]'' je tak omezována [[svoboda projevu]] a [[svoboda vědeckého bádání]]. Samotná věta o Masarykových zásluhách přitom může být jen těžko zpochybněna. | ||
| − | Přesto (nebo právě proto) byl zákon ve své době terčem časté kritiky a mezi Masarykovými odpůrci na levici i na pravici vzbudil velkou nevoli. Např. český katolický spisovatel Jakub Deml po Masarykově smrti napsal svému příznivci: ''„Pan Vavřín Matušina zasloužil se o českou knihu. Tak by se to muselo napsat, kdyby si byl všecky zásluhy nebyl pro sebe uzákonil T. G. M. největší škůdce národa.“''<ref>Jabůrek, M.: ''Antisemitismus Jakuba Demla ve spisech Trestní komise ONV Velké Meziříčí a MLS Jihlava''. In: Retribuce v ČSR a národní podoby antisemitismu. Židovská problematika a antisemitismus ve spisech mimořádných lidových soudů a trestních komisí ONV v letech 1945-1948. Praha-Opava 2002.</ref> | + | Přesto (nebo právě proto) byl zákon ve své době terčem časté kritiky a mezi Masarykovými odpůrci na levici i na pravici politického spektra vzbudil velkou nevoli. Např. český katolický spisovatel Jakub Deml po Masarykově smrti napsal svému příznivci: ''„Pan Vavřín Matušina zasloužil se o českou knihu. Tak by se to muselo napsat, kdyby si byl všecky zásluhy nebyl pro sebe uzákonil T. G. M. největší škůdce národa.“''<ref>Jabůrek, M.: ''Antisemitismus Jakuba Demla ve spisech Trestní komise ONV Velké Meziříčí a MLS Jihlava''. In: Retribuce v ČSR a národní podoby antisemitismu. Židovská problematika a antisemitismus ve spisech mimořádných lidových soudů a trestních komisí ONV v letech 1945-1948. Praha-Opava 2002.</ref> |
Protože ustanovení § 1 odst. 1 není [[právní norma|právní normou]], není za jeho porušení stanovena ani [[sankce]]: je to ''[[lex imperfecta]]''. Po vzoru ''lex Masaryk'' byl v r. 1939 sněmem Slovenského státu schválen ''[[lex Hlinka]]''. Po vzoru ''lex Masaryk'' byl v r. 2004 schválen ještě kontroversněji přijímaný ''[[lex Beneš]]''. | Protože ustanovení § 1 odst. 1 není [[právní norma|právní normou]], není za jeho porušení stanovena ani [[sankce]]: je to ''[[lex imperfecta]]''. Po vzoru ''lex Masaryk'' byl v r. 1939 sněmem Slovenského státu schválen ''[[lex Hlinka]]''. Po vzoru ''lex Masaryk'' byl v r. 2004 schválen ještě kontroversněji přijímaný ''[[lex Beneš]]''. | ||
Verse z 23. 6. 2007, 17:46
Lex Masaryk se neoficiálně nazývá dosud platný zákon č. 22/1930 Sb. z. a n., o zasluhách T. G. Masaryka.
Zákon má dva paragrafy:
(1) T. G. Masaryk zasloužil se o stát.
(2) Výrok tento budiž na věčnou paměť vtesán do kamene v obou sněmovnách Národního shromáždění.
Zákon tento provede vláda.
V důvodové zprávě k zákonu stojí: "K všeobecným oslavám osmdesátých narozenin prvého občana a prvého presidenta republiky Československé T. G. Masaryka připojuje se s vděčností a nadšením i Národní shromáždění, jež podle ústavy slučuje v sobě svobodně volené zástupce celého státu. Jest záhodno, aby tak učinilo ve formě nejslavnostnější a nejtrvalejší, kterou ústava mu poskytuje, totiž ve formě zákona."[1]
Lex Masaryk, resp. ustanovení jeho § 1 odst. 1, je příkladem nesprávného použití formy zákona pro politickou proklamaci, která – pokud je vůbec přípustné, aby zákonodárný sbor jako celek takové politické gesto učinil – měla mít vhodnější formu usnesení. Příslušné ustanovení je daleko spíš vyznamenáním než právní normou (státní vyznamenání se však v dobře přijetí zákona ještě neudělovala) a je otázkou, zda je vůbec ústavně konformní deklarovat právním předpisem hodnocení historické osobnosti, protože stricto sensu je tak omezována svoboda projevu a svoboda vědeckého bádání. Samotná věta o Masarykových zásluhách přitom může být jen těžko zpochybněna.
Přesto (nebo právě proto) byl zákon ve své době terčem časté kritiky a mezi Masarykovými odpůrci na levici i na pravici politického spektra vzbudil velkou nevoli. Např. český katolický spisovatel Jakub Deml po Masarykově smrti napsal svému příznivci: „Pan Vavřín Matušina zasloužil se o českou knihu. Tak by se to muselo napsat, kdyby si byl všecky zásluhy nebyl pro sebe uzákonil T. G. M. největší škůdce národa.“[1]
Protože ustanovení § 1 odst. 1 není právní normou, není za jeho porušení stanovena ani sankce: je to lex imperfecta. Po vzoru lex Masaryk byl v r. 1939 sněmem Slovenského státu schválen lex Hlinka. Po vzoru lex Masaryk byl v r. 2004 schválen ještě kontroversněji přijímaný lex Beneš.
Vizte též
- zákony o zásluhách
- ostatní odkazy
- mrtvá litera
- lex Schwarzenberg (konfiskační zákon)
- lex Mareš (zákon o univerzitách)
Poznámky
- ↑ Jabůrek, M.: Antisemitismus Jakuba Demla ve spisech Trestní komise ONV Velké Meziříčí a MLS Jihlava. In: Retribuce v ČSR a národní podoby antisemitismu. Židovská problematika a antisemitismus ve spisech mimořádných lidových soudů a trestních komisí ONV v letech 1945-1948. Praha-Opava 2002.
