Mezinárodní právo veřejné: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
d (přemisťuje stránku Mezinárodní právo na stránku Mezinárodní právo veřejné: přesnější název)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Mezinárodní právo''' je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi [[stát]]y, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším [[subjekt]]ům mezinárodního práva, vzájemné vztahy [[mezinárodní organisace|mezinárodních organisací]] a některé vztahy jednotlivců ke státu.
+
'''Mezinárodní právo (veřejné)''' je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi [[stát]]y, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším [[subjekt]]ům mezinárodního práva, vzájemné vztahy [[mezinárodní organisace|mezinárodních organisací]] a některé vztahy jednotlivců ke státu.
  
 
Ve vztahu k [[vnitrostátní právo|vnitrostátnímu právu]] se rozlišuje mezi
 
Ve vztahu k [[vnitrostátní právo|vnitrostátnímu právu]] se rozlišuje mezi
Řádka 27: Řádka 27:
 
* [[akty mezinárodních organizací]]
 
* [[akty mezinárodních organizací]]
 
* [[akty států]]
 
* [[akty států]]
* [[ekvita]] (''equity'') - princip spravedlnosti
+
* [[ekvita]] (''equity'') princip spravedlnosti
 
 
== Mezinárodní právo soukromé ==
 
Mezinárodní právo soukromé má s mezinárodním právem (veřejným) společný jen cizí prvek. Jinak se jedná o část [[občanské právo|občanského práva]], která shrnuje kolisní normy a řeší tak, který [[právní řád]] se na [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] použije, např. zda český nebo anglický.
 
  
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
== {{Interní odkazy}} ==
 
* [[Neutralita]]
 
* [[Neutralita]]
 +
* [[Mezinárodní právo soukromé]]
  
 
[[Kategorie:Mezinárodní právo| ]]
 
[[Kategorie:Mezinárodní právo| ]]

Verse z 8. 3. 2007, 10:26

Mezinárodní právo (veřejné) je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším subjektům mezinárodního práva, vzájemné vztahy mezinárodních organisací a některé vztahy jednotlivců ke státu.

Ve vztahu k vnitrostátnímu právu se rozlišuje mezi

  • monistickým přístupem, kdy jsou závazky státu v mezinárodním právu zcela rovnoprávné vnitrostátnímu právu, při případném rozporu zpravidla platí novější zákon (platí např. ve Francii) a
  • dualistickým přístupem, při němž musí být mezinárodní smlouvy ke své účinnosti převedeny do domácího právního řádu zvláštní zákonnou úpravou (tradičně Německo, i Československo a Česká republika; po vstupu do Evropské unie byl tento přístup však pozměněn)

Subjekty mezinárodního práva

Mezi subjekty mezinárodního práva jsou zařazovány jednotky s rozdílnou mezinárodní subjektivitou. Za hlavní prvky, které tuto subjektivitu definují, patří zejména způsobilost k právům a povinnostem, která je adresována přímo těmto subjektům, a to z mezinárodního, nikoli vnitrostátního práva. Dále se musí jednat o jednotku zahrnující společenské vztahy, vztahy mezi lidskými společenstvími. (Za subjekty mezinárodního práva proto nejsou považovány např. lodě plující v cizích vodách, ač by jinak tuto definici naplňovaly.)

Za způsobilost k právním úkonům se v mezinárodním právu považuje způsobilost vystupovat pod svým jménem v mezinárodněprávních poměrech a přijímat závazky vůči jiným subjektům. Mezi subjekty mezinárodního práva bývají zahrnovány:

Prameny mezinárodního práva

Rozlišují se prameny materiální (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a prameny formální, pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.

Formální prameny mezinárodního práva se dají dělit na základní:

a pomocné, kam se zařazují

Vizte též