Mezinárodní právo veřejné: Porovnání verzí

Přejít na: navigace, hledání
(== Mezinárodní právo soukromé ==)
(* {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}} (angl. ''retorsion''))
 
(Není zobrazeno 12 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
'''Mezinárodní právo''' je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi [[stát]]y, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším [[subjekt]]ům mezinárodního práva, vzájemné vztahy [[mezinárodní organisace|mezinárodních organisací]] a některé vztahy jednotlivců ke státu.
+
'''Mezinárodní právo (veřejné)''' je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi [[stát]]y, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším [[subjekt]]ům mezinárodního práva, vzájemné vztahy [[mezinárodní organisace|mezinárodních organisací]] a některé vztahy jednotlivců ke státu.
  
 
Ve vztahu k [[vnitrostátní právo|vnitrostátnímu právu]] se rozlišuje mezi
 
Ve vztahu k [[vnitrostátní právo|vnitrostátnímu právu]] se rozlišuje mezi
Řádka 14: Řádka 14:
 
* [[jednotlivci]] (fyzické osoby)
 
* [[jednotlivci]] (fyzické osoby)
  
== Prameny mezinárodní práva ==
+
== Prameny mezinárodního práva ==
 
Rozlišují se [[prameny materiální]] (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a [[prameny formální]], pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.
 
Rozlišují se [[prameny materiální]] (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a [[prameny formální]], pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.
  
Řádka 21: Řádka 21:
 
* [[mezinárodní obyčeje]]
 
* [[mezinárodní obyčeje]]
 
a '''pomocné''', kam se zařazují
 
a '''pomocné''', kam se zařazují
* [[obecné zásady právní]]
+
* [[právní zásada|obecné zásady právní]]
* [[soudní rozhodnutí]] (tzv. [[case law]])
+
* [[soudní rozhodnutí]] (''[[case law]]'')
* učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva ([[nauka mezinárodního práva]])
+
* učení nejkvalifikovanějších znalců mezinárodního práva ([[nauka]] (doktrína) mezinárodního práva)
* [[vnitrostátní akty státu]]
+
* vnitrostátní akty státu
* [[akty mezinárodních organizací]]
+
* akty mezinárodních organizací
* [[akty států]]
+
* akty států
* [[ekvita]] (''equity'') - princip spravedlnosti
+
* [[ekvita]] (''equity'') princip spravedlnosti
  
== Mezinárodní právo soukromé ==
+
K ''ius cogens'' patří:
Mezinárodní právo soukromé má s mezinárodním právem (veřejným) společný jen cizí prvek. Jinak se jedná o část [[občanské právo|občanského práva]], která shrnuje kolisní normy a řeší tak, který [[právní řád]] se na [[skutková podstata|skutkovou podstatu]] použije, např. zda český nebo anglický.
+
* zákaz genocidy
 +
* pirátství
 +
* otrokářství
 +
* mučení
 +
* válečné aggresse
 +
 
 +
V mezinárodním právu se produkuje značné množství dokumentů. Příkladem je ''non-paper'', což je neofficiální presentace politiky státu předkládaná jiným stranám.[http://www.evropa2045.cz//hra/napoveda.php?kategorie=6&tema=50][http://doubletongued.org/index.php/dictionary/non_paper/]
 +
 
 +
== {{Interní odkazy}} ==
 +
* [[Neutralita]]
 +
* [[Konfederace]]
 +
* [[Mezinárodní právo soukromé]]
 +
 
 +
== {{Reference}} ==
 +
* [[Jiří Malenovský]]: ''Kulečník namísto štafetového běhu v ratifikačních řízeních o integračních smlouvách v ČR.'' In [[Právní rozhledy]] 4/2009, pp. 115–124; rozsáhlý text kritisující eurorozhodnutí ústavního soudu a tvrdící, že [[president republiky]] smí odmítnou ratifikovat jen výjimečně.
 +
 
 +
== {{Externí odkazy}} ==
 +
* {{Otto-odkaz|431000-retorse|Retorse}} (angl. ''retorsion'')
 +
* {{Otto-odkaz|430937-represalie|Represálie}}
 +
* [[:en:Peremptory norm]] (anglicky)
 +
* [http://en.wiktionary.org/wiki/non-paper wiktionary:non-paper]
  
 
[[Kategorie:Mezinárodní právo| ]]
 
[[Kategorie:Mezinárodní právo| ]]

Aktuální verse z 1. 12. 2012, 16:25

Mezinárodní právo (veřejné) je soubor právních norem, které regulují vztahy mezi státy, jejich vztahy k mezinárodním organisacím a dalším subjektům mezinárodního práva, vzájemné vztahy mezinárodních organisací a některé vztahy jednotlivců ke státu.

Ve vztahu k vnitrostátnímu právu se rozlišuje mezi

  • monistickým přístupem, kdy jsou závazky státu v mezinárodním právu zcela rovnoprávné vnitrostátnímu právu, při případném rozporu zpravidla platí novější zákon (platí např. ve Francii) a
  • dualistickým přístupem, při němž musí být mezinárodní smlouvy ke své účinnosti převedeny do domácího právního řádu zvláštní zákonnou úpravou (tradičně Německo, i Československo a Česká republika; po vstupu do Evropské unie byl tento přístup však pozměněn)

Subjekty mezinárodního práva

Mezi subjekty mezinárodního práva jsou zařazovány jednotky s rozdílnou mezinárodní subjektivitou. Za hlavní prvky, které tuto subjektivitu definují, patří zejména způsobilost k právům a povinnostem, která je adresována přímo těmto subjektům, a to z mezinárodního, nikoli vnitrostátního práva. Dále se musí jednat o jednotku zahrnující společenské vztahy, vztahy mezi lidskými společenstvími. (Za subjekty mezinárodního práva proto nejsou považovány např. lodě plující v cizích vodách, ač by jinak tuto definici naplňovaly.)

Za způsobilost k právním úkonům se v mezinárodním právu považuje způsobilost vystupovat pod svým jménem v mezinárodněprávních poměrech a přijímat závazky vůči jiným subjektům. Mezi subjekty mezinárodního práva bývají zahrnovány:

Prameny mezinárodního práva

Rozlišují se prameny materiální (okolnosti, zvyklosti, právní vědomí, poměr sil mezi státy; vpodstatě důvody ke vzniku jednotlivých ustanovení mezinárodního práva) a prameny formální, pod nimiž se rozumí formy práva, které zajišťují přesný obsah těchto norem.

Formální prameny mezinárodního práva se dají dělit na základní:

a pomocné, kam se zařazují

K ius cogens patří:

  • zákaz genocidy
  • pirátství
  • otrokářství
  • mučení
  • válečné aggresse

V mezinárodním právu se produkuje značné množství dokumentů. Příkladem je non-paper, což je neofficiální presentace politiky státu předkládaná jiným stranám.[1][2]

Vizte též

Prameny a literatura

  • Jiří Malenovský: Kulečník namísto štafetového běhu v ratifikačních řízeních o integračních smlouvách v ČR. In Právní rozhledy 4/2009, pp. 115–124; rozsáhlý text kritisující eurorozhodnutí ústavního soudu a tvrdící, že president republiky smí odmítnou ratifikovat jen výjimečně.

Další odkazy